tak učinili jsú Kaina oráčem a Abele pastýřem, aby tak byli ruozno rozděleni.
Kteřížto oba bratřie k napomínaní otce svého obětovala bohu. Ale vzhlédl jest pán buoh k oběti Abelově, neb bieše spravedlivý, a na obět Kainovu nepatříše, neb bez upřiemnosti srdce obět činil jest. A když to Kain znamenal, že pán buoh nepřijímá oběti jeho, jsa hnut a zapálen závistí, zamordoval jest na poli bratra svého Abele.
A když to Adam uslyšal, plakal jest hořce řka: „Aj, co mnoho zlého skrze ženu stává se. Živ jest pán buoh, že nepoznám již viece ženy své.“ A tak Adam nepoznal Evy tělesně za dvě stě let.
A potom z přikázanie božieho opiet ji poznal a počala jest syna a nazvala jméno jeho Set. A tehda bieše Adamovi CCC let a III léta a ten syn spravedlivý bieše, od něhož pošel Noe, muž spravedlivý, kterýžto zplodil jest všecko lidské pokolenie, neb Abel bez plodu umřel jest a pokolenie Kainovo v potopě z světa zahynulo jest. A tak zplodil jest Adam XXX synuov a XXX dcer a rozmnožili sú se na zemi v národech svých.
A když jest Adam měl devět set let a XXXII létě, zavolal jest Seta, syna svého, a řekl jest jemu: „Slyš, synu muoj, ať poviem to, což sem viděl a slyšel. Když po vyhnání z ráje byl sem v zámutku já i matka tvá, tehdy přišel jest ke mně Michal anjel, posel boží. A viděl sem vuoz jakožto vietr a kola jeho biechu ohnivá a tak vezen sem byl do ráje spravedlnosti. I viděl sem hospodina sedícieho na stolici. A zrak jeho bieše jakžto oheň hořící a mnoho tisícóv anjeluov bieše na pravici i na levici voza toho.
A když sem to viděl, zamútil sem se a bál sem se bázní velikú. A klaněl sem se pánu bohu na zemi padna. I řekl mi jest pán buoh: ‚Aj, ty, Adame, již umřeš, neb si přestúpil přikázanie mé a že si viece poslúchal ženy své, kterúž jsem dal tobě v tvú moc.‘
A když sem já to slovo slyšal, padl jsem na zemi a řekl sem: ‚Pane bože všemohúcí, ty jsi milosrdný a lítostivý nad přestupníky, nezamietaj mne od tváři své, jenž jsi mě z země stvořil.‘ I řekl mi jest pán buoh: ‚Adame, že si v svých dnech pílen byl uměnie a svého spasenie, jáť z tvého pokolenie budu sobě služebníky bráti až i na věky.‘
A když sem ta slova uslyšal, padl jsem na zemi a klaněl sem se pánu bohu. A řekl jsem: ‚Pane bože, ty si věčný a všeliké stvořenie čest a chválu vzdává tobě na věky.‘
A když sem se tak klaněl pánu bohu v srdci svém, hnedky Michal archanděl uchopiv ruku mú a vyvedl mě z ráje tohoto