[98v]číslo strany rukopisuvšěcky jiné noci u bedlivosti přěbýváše. A k světu když chtieše pro přirozenie odpočinúti, takto snu řiekáše: Přiď, zlá sluho! A tu inhed semřížě oči i podřiemáše sedě. A opět sě vzchopieše.
A také ten Arsenius po všě své časy svého života sedě, dělajě, mějieše pásmičku v svém luoně, ješto jí slzy utieráše, jenž jemu vždy z uočí běžiechu pro žádost[417]původně zapsáno zazadoſt, druhé „z“ vyradováno života věčného.
Bratřie jedni když biechu přišli k uopatu, jemuž Lukáš řiekáchu, i otáza jich a řka: Které vy dielo děláte svýma rukama? Oni jemu vecěchu: My nic nedělámy. Ale jakož svatý Pavel píše a řka: Bez přěstánie sě modlíme. Opět jich stařec otáza a řka: Jiete[418]původně zapsáno Gieſte, „ſ“ vyradováno li? Oni vecěchu: Jiemy. I vecě jim stařec: V tu dobu, když vy jiete, kto sě za vás modlí? Tu oni mlčechu. Opět jich stařec otáza a řka[dz]řka] rz: A spíte li také? Oni vecěchu: Spímy. Opět jim vecě: A ktož sě pak za vy modlí, když vy spíte? Tu oni opět neuměchu odpověděti.
I vecě stařec: Tehdy mi to odpuste, že nečiníte tak, jakož pravíte. Ale já vám pravi, že kakž koli dělám, avšak sě vždy modlím. Sedím zítra až do ustavené hodiny a namočím listu palmového a z toho dělám provázky. A v tu dobu sě modlím a řka: Smiluj sě nade mnú, hospodine, podlé tvého velikého milosrdenstvie a podlé množstvie smilovánie tvého zahlaď mú nešlechetnost! A když nadělám sudencuov nebo povrázkuov a prodám jě za desět peněz, z těch dám dva chudým a jiné ztrávím. A když pak jiem nebo piem, tehdy ta dva {peniezě}marginální přípisek soudobou rukou za mě i za mé hřiechy bez přěstánie[419]rukopis na tomto místě umazán, slovo nečitelné modlitby mé plníta.
