[207r]číslo strany rukopisuz jeho moci dálo, což jest činil? Modlitvami, ale ne jeho kázaním diábli sú prchali a nemocní uzdravováni. A když jest pomenoval Jezukrista, tehdy sě jest všecko stalo. A nižádný múdrý neposuzuj divuov, cožť jest svatý Antoní, byť sám od sebe činil. Ale Jezukrist jest ukazoval skrzě svého sluhu. Ale svatý Antoní jedno modlitvu učinieše. A pro jeho zaslúženie hospodin vše naplnieše.
Ale pak častokrát na přědní horu jest veden skrzě bratří bezděky. A když tam k ňemu nemožiechu do vnitřnie hory pro křemenatú a ostrú horu i cěstu i pro veliký[jp]veliký] weweliky lid, jenž s nimi dieše, a pro hroznú púšť, snažně prosiechu, by jeho mohli prositi, aniž však možiechu vyprositi, neb velmi nerad chodieše nikam. Tu ti jistí nemohúce jeho jinak opatřiti, posieláchu k ňemu nemocné i pracné, zlými duchy obsědené, vědúce, že jich nenechá, by jě bez pomoci pryč pustil. Jich pláčem a žalostí přěmožen jsa i vyjdieše k nim na přědní horu, věda, že jest úsilé jeho užitečno hubeným pracným nemocným. I radieše těm súdciem, jížto jeho žádáchu, aby neodsuzovali ani prodary ani pro strach ani pro nepřiezeň ani pro milosti obdržěnie nižádného, ale aby vždy bázen boží měli na paměti, aby to věděli, co jest psáno ve Čtení: Jakožto vy budete súditi, v témž vás buoh bude súditi. A tu inhed počě opět chvátati na svú milú púšť v jěskyni.
Devátá a 50. kapitola
Po tom připuzeném vynití, ješto sú na ňem vyprosili súdcie a vévody a najviece pracných a hubených pláč, dav jim radu duchovní a vzem od nich odpuštěnie a některé hřiechuov
