[206v]číslo strany rukopisuodjímáchu jich čest a v kostele krev křěsťanskú proléváchu, až i oltáři jí zmyti biechu. A v křtidlnici, jakož pohanóm libo bylo, tak sú v ni dělali. Tak sě jest vše viděnie zračilo, jakož jest ukázalo, že jest bylo mezkuov tlačenie a Arrianovo nesličné kacieřstvie sě dálo.
Ale ten smutek počě jiným viděním těšiti a řka: Nemuťte sě ovšem, synáčkové, protož, jakožť sě jest hospodin rozhněval, takežť sě opět slituje a kostel zasě nabude své cti. A ti, kteřížť vieru v násilí sdržie, uzříte stkvúce sě v krásě nebeské. A hadovéť sě vrátie zasě do svých jám a křěstěné sě opět rozšířie. Jediné sě střězte, abyšte své čisté viery nezkáleli v bludu arriánském. Neboť nenie apoštolské učenie, ale jich otcě diábla, jenžť jim dá u pekle odplatu z jich úsilé. A protožť jsú rovni dobytku pro svú nemúdrost.
Tu jest svatý Antoní svú řěč dokonal. A nám tomu slušie tak velikému divu věřiti ovšem, že jest to mohl člověk ten viděti dřieve, než sě je stalo. Neb jest slíbil hospodin a řka: Ač budete mieti viery jako zrno horčičné, diete horám, aby sě hnuly a přěstúpily, a stane sě. A nic toho nebude tak nesnadného, byšte nemohli učiniti. A opět řekl sám hospodin: Zajisté i zavěrné pravi vám, že vše, čehož budete prositi otcě ve jmě mé, dáno vám bude, proste a vezmete! Neb jest on svým učeníkóm i všěm v sě věřícím slíbil dáti moc, aby diábly vyhonili a jiné nemocné rozličné uzdravovali, a řka: Darmo vám jest dáno, darmo dávajte! A protož i zdali jest z své moci uzdravoval svatý Antoní? I zdali je to súdil, by sě to
