[12r]číslo strany rukopisučistú plenu, pak, vezma voleje fiolného nebo ruoženého, i namočiž v něm knot a čistý šátek miesto flastru i položiž jemu to v tu ránu a na to tepruv bielek s koudelí a uvěž to plenami podlé obyčeje.
Pakliť bude ta rána hluboká až do pleny, tehdy jeho nemáš bielkem vázati, a to proto, ať by jemu k pleně nepřisechl, a ty, chtě jen odjieti, snad by jemu plenu protrhl a on by musil umřieti. Ale takto jeho vázati máš: Vezmi čisté měké hedbávie a namoč je v oleji fiolném nebo ruoženém anebo mastí pomaž, pak, vytra tu ránu čistě, i vložiž mu v ní to [12v]číslo strany rukopisuhedbávie miesto knotu na plenu, ať by nepřischlo, když by chtěl odjieti, a uvěž jen na to flastrem podlé obyčeje. A to čiň při každém vázaní zakládanie na plenu hedbávím, a nejviece proto, ať by se o leb neprosekla. Neboť mistr Anton praví a zakazuje, aby nižádného v hlavu do pleny raněného bielkem vaječným neuvazoval pro jeho tvrdost a schnutie veliké, ať by mu k pleně nepřischl. Ale jinú každú ránu ponejprvé muožeš bezpečně uvázati, a potom jen vždy věž dvakrát dnem mastí dobrú, kteráť k tomu slúží, totižto ráno a večer. Pakliť by ta rána velmi talověla anebo se přie[13r]číslo strany rukopisuliš hnojila, tehda jen věž třikrát dnem, a to proto, ať by jemu plena neprohnila. A tu ránu máš vždy čistě vytierati a vysušovati namiesto, což nejlépe budeš moci, čistú bielú plenú. A tak čině a pilnost s rozumem k tomu přikládaje, zhojíš každého z[3]nadepsáno „s“ boží pomocí, cožť jediné smrtedlného nenie.
Komuž jest nos rozťat
Takto pak máš hojiti každého, když komu bude nos rozťat. Nejprvé ohledej pilně, jde liť jemu rána skrze chřiepie. Tehdy učiň takto: Heftuj jemu nos podlé obyčeje[h]obyčeje] obyczegy, pak rozdělejž bielek vaječný s bielým kadidlem a namoč v tom čistú koudeli lněnú a polož na tu ránu a nerozvazuj toho váza[13v]číslo strany rukopisunie až do třetieho dne, ať se pod tiem stvrdí a sroste[i]sroste] ſroſto v hromadu. Pak, vezma pisk od péra nebo cievku, i vstrčiž mu ji v nos, a to proto, ať by mu ta chřiepina nezarostla, ať by mohl tudy dobrý a prostraný duch mieti a ta nečistota ať by mohla od něho jíti. Pak, když jeho převazovati budeš, tehdy ohledej pilně, jde liť jemu nos ruozno a nesrostlyť sú se chřiepie v hromadu. Tehdy udělej jemu opět týž flastr nový a stiskni jemu nos dobře v hromadu, ať by jemu ruozno jíti nemohl, a polož mu na to ten flastr nový a nech jeho, ať dobře přischne a tvrd
