z člověka vyhoní a všelikú zimnici stavuje a červy, kteréžto srdce hryzú, moří a vyhoní a všeckna vnitřnie porušenie uzdravuje, a zvláště žil a úduov sklíčenie, když se jím při horce často mazati bude. I protož praví mistr Avicena, žeť ten volej převyšuje všeckna jiná lékařstvie, a to krátce zavierá, žeť ten volej se hodí na všeckny nemoci na člověka přicházejíce na počátku, kromě šlaku, neboť všemu jedu zbraňuje. I protož má tak pilně chován a ostřiehán býti jako nejdražšie zlato, neboť jest v své povaze nade všeckny jiné voleje světa.
Volej fiolový
Volej fiolný takto se dělá: Vezmi květ fiolný a naklaď jeho do sklenice zahrdlité a nalí na to voleje dřevěného a zahraď tu sklenici dobře a postav ji na slunce, ať horkem kyše, asi přes léto, a potom toho posmaž na čisté pánvici, pak, zcedě čistě, schovej. A tenť volej má tyto moci: Nejprvé, ktož se jím často v teple mazati bude, toť obměkčuje všeckny údy a žíly uschlé, neboť jest převelmi proskočilý a prorazitedlný všech úduov uschlých a skrčených, neboť po tom mazání každý úd zase najde, že se stahovati moci bude jako prvé. Také ktož jím bude mazati rány horké a zapálené horkostí, toť mu všecknu horkost otejme a zažene a každé rány odvlažuje a obživuje. Také ktož v něm knoty močí a v ránu klade, toť v ní velikú lechkost činí, a zvláště když komu plena velmi v ráně tepe, toť jí ihned ukojí, a jest volej nezaplacený a užitečný k každé ráně i do každé masti. Také ktož ten volej teplý sobě u uši púštie, toť jemu všeckno zněnie stavuje a odjímá mocně. Také ktož ten volej pije a maže se jím, toť jemu velmi lechký sen přivodí. Také ktož ten volej píti bude a mazati se jím bude po břiše, toť v něm všeckny červy zmoří. Také ktož jest prašiv anebo má na sobě mnoho strupuov, ten se maž často volejem fiolovým, a spadnúť z tebe všickni strupové i prašivost se doluov zžene. Také ktož jím rány maže jako jinú mastí, toť velmi lechce rány hojí a léčí.
Volej ruožený
Volej ruožený takto se dělá: Vezmi čistú ruoži polní červenú čerstvú a přebeř ji čistě a rozestři ji někde pod střechú, ať by jí slunce nedošlo, na bielé pleně, a nech, ať na ní ta rosa vosákne a ruože ať maličko provadne. Pak nakladiž té ruože do čisté zahrdlité
