Galiena pro nedoučené lékaře ranné, aby se uměli spravovati a vystřiehati ran smrtedlných a škodlivých, aby tudy, chtiece dary vzéti, i neupadli skrze to v hanbu a v škodu. I protož náprvé každý lékař znamenati má, jestli rána smrtedlná, čili nic, neboť bývá hlava rozličně raněna a někdy suchými ranami zbita a zmožděna. Neboť včas bývá leb rozbita a proražena a kuože na ní celá ostává. A časem maso až do kosti a včas skrze leb až do pleny a včas skrze plenu až do mozku, a toť jest raněnie smrtedlné. I protož se má každý vystřiehati a varovati léčiti všech těchto ran a úduov, nejprvé mozku, srdce, žluči, žaludku, střev, ledvin, páteře mozkového a měchýře. Nebo ktož jest v takové miesto raněn, v toho se nemáš uvazovati, neboť jistě umře, a ty by nadarmo s ním pracoval, a strach, že by toho hanbu měl. I protož se jest lépe rozumem spravovati a takových se věcí vystřiehati, nežli hanbu a pomluvu bez užitku trpěti.
Smrtedlné raněnie
Tuto se pokládá naučenie mistra Avicenna, kterak máš poznati na každém člověku smrtedlné raněnie, a zvláště, ktož jest v hlavu raněn, jestli skrze plenu u mozk raněn. Takto na něm poznáš: Nejprvé stratíť rozum a oči jemu červeny a krvavy budú. A cožť kolivěk jiesti anebo píti bude, tohoť nic nezachovává. Ale všecknoť zase vyvrátí a na potřebu jíti moci nebude. A jazyk jemu v hrdle černati bude a budeť sobě na hlavu za obyčej sahati, a čímž jeho kolivěk uviežeš, toť on všeckno doluov strhá. I protož znej, na komž jsú takové znamenie, odbuď jeho, jakž budeš moci, nebo jeho nezhojíš, ani jemu pomuožeš, než poruč jeho pánu bohu, a buď jeho raději bez hanby a pomluvy prázden.
Kterak máš počéti hojiti raněného
Tuto se pokládá správa a naučení mistra Antonie, kterak máš počieti hojiti a léčiti všelikého raněného, jakož on nás učí, a to takto: Nejprvé, bude liť kto v hlavu raněn, tehdy jemu máš vokolo té rány vlasy voholiti a ránu dobře vytřieti a vyčistiti. A tu pak velmi pilně ohledej, jsú li v ní které kosti zdrobené a zmožděné, vybeř je ven, a bude liť potřebie heftovánie, tehda učiň takto: Vezmi jehlu s hedbávnú nití a šiž tu ránu po ruoznu tak, ať by mohl v ni knot vcházeti. A jestližeť nenie ta rána hluboká až do pleny, tehdy ji věž takto: Vezmi bielek vaječný a rozdělej jen dobře a namoč v něm čistú koudeli lněnú nebo
