svě[Z8v]číslo strany rukopisudomí vyřekl, ale on vyznal své hříchy a prosil Boha i bylo jemu odpuštěno. On pak o tom složil žalm[2702]žalm: Zialm padesátý v velikém želení a zarmoucení, v kterémžto velmi utěšená řeč pro potěšení hříšníkuov napsána jest: „Srdcem,“ praví David, „skroušeným[2703]skroušeným: ſkrauſſenӯ a pokorným, Bože, pohrzeti nebudeš.“
K tomu podobné najdeš také o králi Ezechiášovi[2704]Ezechiášovi: Ezechyáſſowi, kterémuž, když prorok Izajáš z poručení Božského smrt oznámil, on se obrátiv k stěně křičel a prosil s pravou lítostí a hned Bůh Izajášovi poručil, aby tato slova k Ezechjášovi[2705]Ezechjášovi: Ezechyáſſowi mluvena byla, jakož máme psáno v ‹začátek komentované pasáže4.›konec komentované pasáže[2706]4.: IIII knihách královských[2707]královských: Králow: v ‹začátek komentované pasáže20.›konec komentované pasáže[2708]20.: XX kapitole[2709]kapitole: kap:: „Totoť praví Pán Buoh Davida ot[Aa1r]číslo strany rukopisuce tvého: ‚Slyšelť jsem modlitbu tvou a vzhlédl jsem na pláč tvuoj a hle, uzdravilť jsem tebe.‘“
Tež v ‹začátek komentované pasáže2.›konec komentované pasáže[2710]2.: II knihách Paralipomenoncizojazyčný text[2711]Paralipomenon: Parali: v ‹začátek komentované pasáže33.›konec komentované pasáže[2712]33.: XXXIII kapitole[2713]kapitole: ka: o králi Manasesovi[2714]Manasesovi: Manasſeſowi, kterýž, když Boha velmi rozhněval klanějíc[2715]klanějíc: klaněgijtz se modlám a k tomu mnoho jiných nešlechetných věcí proti zákonu a přikázaní Božímu se dopustil, proto v ruce krále Asýrského upadl. Potom hned, když se obrátil k Bohu a pilně prosil za milost, Bůh hned uslyšel modlitbu jeho. Potom navrácen jest zase na království do Jeruzaléma. A tak poznal Manasesovi[2716]Manasesovi: Manasſes, že jediný Pán[2717]Pán: Paan Buoh jest.
Též také sám Pán Kristus velmi pěkný příklad o onom synu marnotratném oznámil (Lu[Aa1v]číslo strany rukopisukáš v ‹začátek komentované pasáže15.›konec komentované pasáže[2718]15.: XV kapitole[2719]kapitole: kap:), kterýž otce svého milosti dosáhl, toliko skrze prosbu a pravé poznání hříchův a nešlechetností svých, když jest[2720]jest: gṫ řekl: „Otče, zhřešil jsem proti nebi a proti tobě a již nejsem hoden slouti synem tvým, ale však učiň mne jako jednoho z nájemníkuo tvých.“ I řekl otec[2721]otec: Otetz služebníkuom svým: „Rychle přineste roucho první a oblecte jej a dajte prsten na ruku jeho a obuv na nohy jeho a přiveďte tele tučné a zabijte a budeme jísti a hodovati, neb tento syn můj byl umřel a obžil jest, zahynul a nalezen jest[2722]jest: gṫ.“
Též také předkládá nám Pán Kristus onoho zjevného hříšníka (Lukáš v ‹začátek komentované pasáže18.›konec komentované pasáže[2723]18.: XVIII kapitole[2724]kapitole: kap:), kterýž jest od Boha spravedliv učiněn a šel z chrámu do
