je[Y3v]číslo strany rukopisumu věřiti, jakož nám sám Otec[2482]Otec: Otetz nebeský přikazuje: „Tenť jest[2483]jest: gṫ Syn muoj milý, jeho poslouchajte.“ (Lukáš v ‹začátek komentované pasáže4.›konec komentované pasáže[2484]4.: IIII kapitole[2485]kapitole: kapi:, Marek v ‹začátek komentované pasáže11.›konec komentované pasáže[2486]11.: XI kapitole[2487]kapitole: ka:, Matouš[2488]Matouš: Mathauſs v ‹začátek komentované pasáže17.›konec komentované pasáže[2489]17.: XVII.)
Když pak my již slyšíme, co on nám v svatém evangelium skrze sebe samého i skrze své apoštoly praví a když tomu z srdce věříme, takž potom najdeme zisk a užitek takové víry. Neb Buoh všemohúcí netoliko sedává věřícím v rozum, ale takéť jim pomáhá i s skutky ve vší milosti. I protož, jestliže tobě dobré pomyšlení a dobrá vuole v mysl padne, chval Pána Boha z toho, kterýž tobě sám pomáhá, sice žádný více.
Písmo Svaté nám ukazuje všudy toliko na Krista. Kristus pak ukazuje na [Y4r]číslo strany rukopisupravou víru a sám sebe dává věřícím srdcem a všecky v jednotu k sobě uvozuje. Však ty, kteříž v něho věří tak, aby jedno byli s nim, rovně jako on a Otec[2490]Otec: Otetz jedno jsou, jakož sám praví v evangelium svatého Jana v ‹začátek komentované pasáže17.›konec komentované pasáže[2491]17.: XVII kapitole.
O odpuštění všech hříchuov skrze Krista.
Tyto dole psané řeči ukazují nám na Boží milost a milosrdenství, spomoc[2492]spomoc: Spomotz a na odpuštění všech hříchuov skrze Ježíše Krista se všemi těšícími slovy, jakož svatý[2493]svatý: S: Jan Křtitel o něm vysvědčil v evangelium svatého[2494]svatého: S: Jana v ‹začátek komentované pasáže1.›konec komentované pasáže[2495]1.: I kapitole[2496]kapitole: kapit:: „Hle, toť beránek Boží. A hle, toť, kterýž sní[Y4v]číslo strany rukopisumá hříchy světa.“
Z čehož pak znamenati jest, že naši skutkové toho dovesti nemohou. Neb všecko, což tyto řeči Pánu Kristu přičítají a připisují, jako nebesa, život[2497]život: Ziwot věčný, otcovství, dědictví, Ducha svatého etccizojazyčný text[2498]etc: eč. To všecko dává Kristus svobodně sám od sebe skrze víru. A takž užívá člověk[2499]člověk: Cžlowěk věřící toho skrze svou pravou víru v Krista se všemi Božími milostmi toliko skrze Krista. I protož praví Písmo: „Spravedlivý v víře své živ bude“, jakož nahoře psáno jest, a ne z skutkuov praví.
Ačkoli skutkové musejí při tom býti nebo víra pravá činí dobré skutky z daru Božího, ale však na skutcích nezakládaj svého spasení, než založ je na Pánu
