příčin se bojíš, že tvá věc s Pánem Bohem nedobře stojí. Toť jest zajisté (milý Bože) najtěžší pokušenj. Ale ty, milý křesťane, pomni na to, kterak jest Kristus pro tebe nepřemožené a nesnesitedlné pokušení snesl, v němž mu nikdá žádné pomoci ani potěšení nepřišlo, v kterémžto pokušení Bůh a všecken svět zdáli se býti vespolek najhlavní a najukrutnější nepřátelé, a to tehdáž, když jest zkříkl: „Bože muoj, Bože muoj, proč jsi mne opustil?“ O jak hrozné a těžké pokušení to bylo, milý Bože, kterak jest byla trpká, těžká a hrozná ta smrt, kterouž jest za nás podstoupil, aby nám cestu kříže snadnou učinil.
Poněvádž se Kristus dobrovolně v těžké a nesnesitedlnémouky dal z milostivé vuole svého a našeho nebeského otce. I takéť ‹začátek komentované pasážebez pochyby›konec komentované pasáže zná naši nemoc, žeť s námi pro naši křehkost nenaloží jako ukrutný, ale jako milostivý Buoh.
Však pak sám praví (Matouš ‹začátek komentované pasáže11.›konec komentované pasáže: „Poďtež ke mně vy všickni, kteříž pracujete a obtíženi jste a jáť občerstvím a obživím vás.“ Aj, jak hojné potěšení jest toto, ješto by se větší nad to dáti nemohlo. Neb co jest strašlivějšího hříšnému člověku nežli to, když se uděsí, že ho Bůh nechce míti, poněvádž jest nevěřjcí a suchý oud a že víry ani důvěrnosti v milosrdenství Božím nemá. V té při přítomen buď, milý Jezu Kriste, a obživ, neboť nás to hrozné povětří potopí. Spomoz naší nevěře.
Avšak nesluší pochybovati, poněvádž nám Kristus zaslíbil: onť to i učiní, spomuože a obživí nás. Protož, ač víra tvá ještě pevná a dosti stálá není tak, že se strachem tělo tvé trápí a o Božím milosrdenství pochybuje, že víry pravé ještě v sebe nečiješ. Tehdy ty hned volaj k Bohu a spomuožť a ty jeho oslaveného vyznávaj a veleb, onť jest přiřekl, že učiniti chce a učiníť. Nepřestávajíc pros otce všeho potěšení, aby svého oblíčeje od tebe neodvrátil a tebe neopouštěl, žaluj a zpovídaj se jemu, svuoj nedostatek předkládajíc, volaj s učedlníky Božími (Lukáš ‹začátek komentované pasáže17.›konec komentované pasáže): „Pane, přispoř mně víry.“ A s otcem člověka měsíčného (Marek ‹začátek komentované pasáže9.›konec komentované pasáže): „Věřím,
