všecko tobě skrze Krista pošlo a již tve jest, jediné budeš-li Krista jakožto příčinu tveho spasení a vykupitele chtíti poznati.
Protož tebe pilně napomínám ne bez příčiny to opakujíc: neobnovuoj opakováním hříchuov svých ani se pro ně trap, ‹začátek komentované pasážeže by›konec komentované pasáže jich tak mnoho bylo. Nechaje všech hříchuov na straně, Krista Ježíše ukřižovaneho sobě před očima předlož, toho v srdce své vkořeň, v něm ať jest všecka mysl tvá i rozum tvuoj, k němu se vší duověrností utec, toho se vší silou přidrž. Tak budeš moci státi proti branám pekelním, a byť ještě mrzčejší byly, přemuožeš je. Vezmi sobě na mysl, kterak milostivě a dobrotivě Kristus všecky hříšníky pokání činící i spomoci jeho žádající k sobě přijal a s nimi milostivě naložil (Lukáš ‹začátek komentované pasáže7.›konec komentované pasáže, ‹začátek komentované pasáže23.›konec komentované pasáže, ‹začátek komentované pasáže19.›konec komentované pasáže a ‹začátek komentované pasáže18.›konec komentované pasáže). Najdeš Mariji Magdalénskou, najdeš lotra ukřižovaného, najdeš zjevného hříšníka, najdeš Zacheá a jiné, kterýmž jest milost svou svatou dáti ráčil. Nebo nakrátce Kristus není nic jiného nežli sama pouhá milost, milosrdenství, spomoc, potěšení, radost a spasení těm všem, kteříž těchto věcí od něho očekávají a naději svou v něm skládají. Buoh všecky tyto věci pro Krista zaslíbil, jenž jest pravda a klamati nemuože, protož nás nikdá neoklamá ani opustí.
Zajisté k tomu času na smrtedlné posteli příjdeť také na mysl, co jsi kdy bližnímu svému zlého učinil. Jako jestliže jsi jemu čest a dobrou pověst odjímal, tu učiň, jako Kristus na kříži učinil: pros z celého srdce za nepřátely své, jenž jsou tobě zle učinili anebo tobě tvé vzali, spusť všecko s mysli své.
Přijal-lis ty jaké cizí zboží neb věci, muožeš-li, vrať zase aneb rozkaž, aby navráceno bylo. Netaj nic toho, ale vyznaj, nechť jest tobě toho žel. Pokudž pak nic vrátiti nemůžeš, odpusť těm, jenž jsou tobě něco tvého vzali.
Dosti bude, když ty jiným odpustíš, jenž jsou věcem tvým neb tobě křivdu učinili a pověst tvou zhyzdili. Protož, jestli jim dobrým oumyslem odpustíš, není potřebí, aby se oč staral. Buď dobré mysli, aniž pochybuj,
