Jiná předmluva k pobožnému čtenáři od téhož Jiříka Melantricha Rožďalovského učiněná.
Žádný křesťanský člověk potud, pokudž v tomto smrtedlném životě trvá, nemá pro sebe a toliko sám sobě živ býti, ale z povinnosti své křesťanské život svuoj má vésti pro čest a chválu Boží, potom také pro vzdělání bližního svého vedlé onoho Písma: „Buď živ Bohu a bližnímu.“ Protož, poněvádž jest mne Buoh muoj v tom povolání na tento čas postaviti ráčil, abych kníhy v rozdílných jazycích, zvláště pak v jazyku českém, buďto od některého učeného a osvíceného muže, buďto ‹začátek komentované pasážeode mne›konec komentované pasáže z latinského jazyku v český přeložené, tiskl a imprimoval, jakož jsem pak tak učinil vedlé skrovnosti vtipu mého předkem pro čest a chválu Boží a jeho svatého slova rozšíření a zvelebení, potom také pro vzdělání a spasitedlný užitek všech svých bližních, a zvláště pak těch, jenž tuto knížku čísti budou, kterážto svuoj titul má Studnice věčného života, jižto jsem z řeči latinské na českou s pomocí Boží pracně přeložil. A ta jistě hodně slouti může všech Božských slibuov nebeský poklad, z něhožto prajštiti se a skákati tobě budou přehojné potěšení, ‹začátek komentované pasážekolikrátž by›konec komentované pasáže koli v tvém zámutku a ouzkosti žížnivým srdcem ji sobě četl.
Jsou zajisté potěšitedlná Písma svatá kratičce v tuto knížku sebraná, ‹začátek komentované pasážejichž by›konec komentované pasáže sic v Zákoně Božím s velikou prací hledati musil. Ta hned tuto ‹začátek komentované pasážepřed rukama›konec komentované pasáže snadně najdeš, jimiž netoliko tvé vlastní zraněné svědomí, ale také i bližního tvého v každém pokušení postaveného pozdvihneš, a zvláště pak nemocných lidí, a to těmito přesladkými a přepotěšitedlnými o Božském milosrdenství Písmy svatými
