Jenž hospodáře pryč ji [vleče]text doplněný editorem[16]pravý horní okraj stránky je utržený, slovo začínající písmenem „w“ doplněno podle smyslu (též Loriš 1903, s. 428)

dóm dierú pryč uteče.“

Apollón jí odpovědě: „Dóm, jenž ty vieš, jest řeka. Tať vždy hlučí. Ale hospodář jeho vždy mlčí, to jest ryba. Přijev muž koně, tociž rybář v lodí, nesa siet na lóně, i je hospodáře v domu, tociž rybu v řece. A dóm, tociž řeka, sietmi dierú pryč uteče.“ Opět vece Tarsia:

Vzróstu sem vysokého

a jsem dcera lesu krásného.

vidie mě a já jich neznám.

Běžím cestú mnoho

a neostavím sledu ijednoho.“

Apollón vece: „Dcera lesu krásného a vysokého jestiť strom, z něhožto jest lodie učiněna. Tať nevidomé sluhy má, neb ji vietr pudí, jehožto nižádný nevidí. Tať běží mnoho cestú, a však sledu neostaví.“ I vece Tarsia:

„V horkých stolicéch sediech,

a však strachu nejmějiech.

Jednu věc v ruce držiech,

pro kterúž se méně stydiech.

Ten dóm hol bieše

a hospodář v něm nah sedieše.

Apollón vece: „Seděla s v horkých stolicéch beze všeho rúcha na laviciech. A ten dóm hol bieše, že v něm nic nebieše. I sedieše v domu ten hospodář s hostmi nah, tocižto v lázni, a drže […]text doplněný editorem[19]zde text končí, zbylé listy rukopisu se nedochovaly