[30v]číslo strany rukopisua jinak uskrovněna býti. Opět usúzeno jest, že koně, rúcho i všeliké věce mohovité někomu pójčené nezastavené[38]nad „ne“ nadepsáno {neb}meziřádkový přípisek mladší rukou a dále od něho projhrané, prodané neb jiným kterýmkoli obyčejem odjaté nemají býti obstaveny u toho, v číž moci budú nalezeny, ale od toho spravedlivě mají požádány býti, komuž sú najprv byly puojčeny neb zastaveny. A to má rozuměno býti o osobách lehkých a podezřelých, kteréž i s sbožím[g]s sbožím] s bożim mohú obstaveni býti, dokudž by neujistili neb nedovedli, kterým obyčejem zbožie v jich moc jest přišlo.
Kóň nalezený na poli muož li po časiech staven býti
Ktož by lapil kuoň blúdící na poli neb jinde, proto po časiech nemuož jeho obdržeti, že v trhový den kázal o něm biřicovým hlasem provolati. Opět ač by kuoň obstavený a v peniezech šacovaný umřel dřieve, než by den súdu přišel, v kterýž by měl súdem obdržán býti, ten, ktož obdrží jej, na koňské kóži s svědky přísahu učiní též, jako by na živém koni měl přiséci. Pakli by kuoň skrze krádež neb lúpež potratil, s svědky na kříži přiseže. A jestliže on nebo který z svědkóv v přísaze padne, t. přísahy neprovede vedlé roty vydané, tehda má zaplatiti šacunk toho koně.
Opět žádá li ten, jehož jest kuoň obstaven, má jemu hned kuoň na rukojmie dán býti, aby jej do svého vlastnieho obydlé vedl. A nenie potřebí, aby jej rychtář osm dní u sebe držal, jakož v některých městečkách jest obyčej.
Obstavený kuoň kolik súkopóv má mieti k obdržení práva
Staradávnie práva tak vznie: Ač obstavený pro kuoň postaví svého súkopa, od něhož jej kúpil, prost bude, a tak o jiných, avšak pro to ač by k třetiemu, čtvrtému, pátému a tak dále kuoň mohl připadnúti, vždy na třetiem súdu muož a má kuoň obdržán býti nebo ztracen pro odpuštěnie práce a nákladuov stranních.
Opět ač by obstavený řekl, že kuoň příslušie někomu na zemi sedíciemu, čtrnádcti dnech má jej postaviti. Pakli by řekl, že jej má od hostě z cizé země, toho vy[31r]číslo strany rukopisustav
