[35v]číslo strany rukopisudrží a obstavují, když k nim pro podkovánie bývají přivedeni, a to pro svú mzdu, kteréž sú snad od dávních časóv zaslúžili, kterýžto obyčej jakožto zlý a právu odporný má shlazen býti. Mohl by však kovář kuoň držeti neb staviti pro větší dluh, nežli jeho zaslúžil, neb kterýž by jemu pán toho koně dlužen byl, nebo také kovář zlobivě chtě žalobu vésti, mohl by kuoň lidský v své moci a v příbytku chovati, jenž by jemu v žádných dluziech nebyl vinovat. Protož všeliký kovář kuoň pro samo podkovánie neb pro jiné úsilé {dílko}marginální přípisek mladší rukou a práci, kterúž by ty časy jemu učinil, ale ne pro dřevnějšie dluhy slušně bez otázanie rychtáře a konšel v své kovárni a vobydlí moci bude zachovati, ale pro jiné dluhy jiný čas na mzdě zaslúžené má nařknúti pána toho koně vedlé práva. Předepsaný však obyčej při koniech, jenž do příbytkóv kovářských k vykrmení a na lékařstvie někdy bývají přivedeni, vedlé slibu, kterýž o ten kuoň mezi pány a kováři bývá zpuosoben a zjednán, tak muož zachován býti. Týmž obyčejem buď mezi ševci, krajčími a při mzdě jiných řemeslníkuov.
Kapitola o dešťové vodě
Jak jeden každý duom svój muož opraviti, aby domu súseda svého nepohoršil, leč by měl právo k dělání takové věci. Opět nebrání se, aby sobě jeden každý prospěl, kdy druhému neškodí. Žaloba o súžení vody dešťové měj miesto, ač by voda dšťová neškodila přirozeně, ale skutkem učiněným, leč by pro příčinu {v}meziřádkový přípisek mladší rukouoránie ten skutek byl učiněn.
O trojí služebnosti vody
Znamenaj, že tři sú věci, pro něž nižšie miesto slúží vyššiemu: právo, přirozenie a starost miesta, vetustas locicizojazyčný text, totiž služebnost, jížto nenie paměti, jenž vždycky za právo jmiena jest, totiž pro příčinu ohrazenie súdóv, a často přirozenie i starost miesta postupují právu. Někdy také právo a přirozenie postupují vetchosti