vy[31r]číslo strany rukopisustav po třech čtrnádcti dnech, jenž v jednom súdě jeden na druhého a ten na třetieho a týž na čtvrtého a čtvrtý na pátého a tak pořád, kolikož by jich koli bylo, toho koně podávati mohú a svoditi se. A nápodobně muož býti prostřed času těch tří súdóv.
Opět ač by obstavený pro kuoň v čas určený toho vosobně nevystavil, od něhož pravil, že kuoň má, jehož jest i jmenoval a zavázal se, že jej chce postaviti dobrovolně, leč by hodná překážka byla, ten, ktož obstaví, bez přísah a bez svědkóv kuoň obdrží plným právem.
Neznámí, ktož kuoň obstavie, a svědkové jich rozdielně vyslyšáni mají býti o miestu a o časiech a jiných věcech
Přihodilo se, že jednomu člověku věrohodnému kuoň byl obstaven, jenž s dvadcati muži hodnými súsedy svými přišed a kuoň obyčejem odporným chtěje obdržeti, protože jeden svědek padl jest v přísaze, kuoň svój skrze to ztratil jest, z kteréžto věci pán toho člověka velice se divě z toho práva, že neznámý přišed a obstaviv kuoň, sám třetí jej snáze obdržal než obstavený s věrohodnými lidmi súsedy svými, a zvláště poněvadž jest obecnie právo, že všeliký člověk dobropověstný lépe své cti zbožie i života muož brániti, nežli od jiného přemožen býti.
Opět v jiné příhodě některaký obstaviv kuoň jednomu měštěnínu známému a počestnému muži, když týž kuoň sám třetí chtieše obdržeti svrchupsaný obstavený, obec některého městečka přivedl jest, jichžto viece než na 30 vydali sú se všichni ku přísaze, že řečený kuoň z jeho vlastnie klisny byl by porozen a že po všecku živnost svú jmien jest byl od řečeného měštěnína, a o témž také přísežní toho měštěnína města listy svými sú svědčili podobně píšíce, že se diví právu, že obstavující sám třetí měl by se právu radovati, kteréž by koli svědky přivedl proti hojnému a věrohodnému svědomí obstaveného. Protož když se jest přátelsky[39]škrtnuto písařem „přihodilo“ pořiedilo mezi obstavujícím
