[153v]číslo strany rukopisuna předpověděném zápisu, a práva k žádosti osoby pójčených súd měscký i vedlé zpuosobu práva i zápisu k užitečnému obecniemu, k kterýmžto věcem osoba zapsati se nemohla, má zapověděna býti, aby tak se zavazuje slibu, zavázanie aby nenaplnil ani konal. Pakli by dobrovolně chtěl naplniti buď odpuštěniem, nebo jediné leč by právo a zápis obecní překážel k zachování slibu svých listuov, súdem byl by připuzen, a podobnéť jest, poněvadž jest obecné právo, aby žádný pro dluh života neměl zbaven býti, ačkoli někto nezaplatil by dluhu, kterýž jest slíbil zaplatiti pod ztracením hlavy, avšak takový s pomocí rychtáře stane li se nad ním súd, na muky smrti nemá vydán býti.
O odepření svědkóv
Ktož před súdem slavně odpierá svědkóv k vyvedení, svědkóv v též toliko při, leč by co nového, jenžto potřebuje zvláštnieho duovodu, zašlo, zbraňován bývá.
Dluh nemuož rejistry doveden býti
Když kapitola některakého kostela skrze rejistr, v němž úrokové kanovničští popisovali sú se, chtieše dovoditi na domu měštěnína jednoho tolika kop platu, usúzeno jest konečně, že prostými rejistry neb spisy, leč by pečetmi přirozenými potvrzeni byli neb svědectvím jednoho, a duovodem rozumným bylo potvrzeno, nic nemuož potvrditi.
Kapitoly o výnosiech neb o nálezu panském a ortelech
Ačkoli užívanie a obyčeje nenie moc najmenšie, nikdy však pravdě neb právu nenie ke škodě, leč by obyčej byl rozumný a hodně předešlý, nebo takový škodí právu. A jestliže z takového obyčeje rozumného ortel neb súd byl vynesen, máť moc, aniž jemu muož odepřeno býti. Pakli by z obyčeje nerozumného byl vynesen, slušně muož býti odvolán.
O obyčeji a řádu vynášenie nálezuov
Při vynášenie nálezuov nenie potřebie, aby přísežní
