{O lichevníciech}meziřádkový přípisek mladší rukou
Lichevnickú nepravost žádajíce zjeviti, jenž ovšem pověst kupeckú poškvrňují, když pod přikrytím kupectvie pod vymyšlenými rozličnými lstmi u větší škodu své smlúvce uvodí, nežli ti, jenž beze všech okolkóv neb omlúvaní upřímo puojčují na lichvy. A také aby neumělostí neb hlúpostí práva posmířenému při tom nemohli konati, a tak svých bludóv dále všetečnými rozumy neb duovody vymlúvati, oznamujem a vypravujeme, že poněvadž lichva bývá toliko při pojičkách, {kto za lichevníka jmien bývá}marginální přípisek mladší rukou a pojička toliko při těch věcech záležala by, jenž se dokonávají číslem, měrú a vahú, a netoliko těmi, jenž zjevně věc takovú tiem slibem neb zvláště tú nadějí puojčují, aby některý užitek časný nad jistinu vzali, buď jakožkoli malý, buďto užitku neb požívanie věci zastavené k jistině nepočítaje, za lichevníka jmien buď.
A také i ten, kterýž mzdy jakéžkoli, kteráž čas prodaje obecní cenu měně by vážila, a kterúž tehdá prodávaje, dráže prodává tiem úmyslem, že dluhu počaká. A ktož platí hned penieze, nežli ty časy za to stojí na zisk, a prodlévá té věci vrátiti do času, až by ta věc dráže platila, za lichevníky jmieni mají býti. A ktož mohú takoví dokázáni býti, zneseni mají býti na svědomie farářóm neb jich úředníkóm, aby skrze ně k navrácení lichev oni i jich dědicové právem duchovním připuzeni byli. Zpovědlníci pak, jenž duše rozsuzují, takové k navrácení skutečnému naveďte, ač svých duší zatracenie žádají ujíti.
Ktož praví, že lichva hřiech nenie
Také upadne li kto v ten blud, aby neústupně směl praviti, že lichviti nenie hřiechu, ten jakožto kacieř buď potupen. A přikazujeme šafářóm měst a těm, jenž mají úřad kazatedlný, aby aspoň jednú každý měsiec
