[129r]číslo strany rukopisunedobrovolně to se přihodilo, ten ktož přisáhá, nepadá ve při, ale ovšem aby obyčej byl zachován.
Byla li by pře hlavnie neb těžká, takže při přísahách bývá hollung,cizojazyčný text t. pokuty 12 malých, ktož přisáhá levú rukú, ten toliko hollungcizojazyčný text ztratí a má potom pravú rukú přiséci, a tehda vedlé zpuosobu přísahy zachová li jej, při obdrží. Pakli zpuosobu nezachová, tehda při ztratí.
O přísaze lidí urozených a žákovstva
Človek urozený a rytieřský a žák svěcený, ačkoli odpověďal by z dluhóv v súdu městském, avšak mají li přisáhati a žádají k svým vlastním súdciem, totiž urozený před popravci a svěcený před kanovníka, aby před nimi přisáhali obyčejem navyklým, odesláni buďte.
O přísaze jedniem prstem učiněné
Ktož jeden prst zdvihna neb na kříž vlože přisáhá, neobdrží úmyslu, neb v starých práviech vždy se píše, že přísaha má býti dvěma prsty neb celú rukú, a to vyňato jest z písma svatého, kdež die, že v ustech dvú neb tří svědkóv stuoj každé svědectvie.
O přísaze cizozemcóv
Jestliže by Rýnský, Sasič, Šváb neb cizozemec jiný obyčej mluvenie maje, nežli kdež má přisáhati obyčej jest mluvenie, řečník jemu zpuosob předpovie, a znamená li, že slovem mluví jakž jest v svých krajiech navykl, aniž muož snadně jiným obyčejem mluviti, to má osvědčiti dřieve, než přisáhající kříže se dotkne. A tak překážka obyčeje, jenž některak nápodoben jest přirozenie, vymlúvá zničenie zpuosobu přísahy. Opět maje přisáhati a rozličné řeči uměje,
