o tobě, město božie, jakož všech radujících nás přebývanie jest v tobě. Všichni se radují z Boha, Pána našeho, jehožto jest vzezřenie velmi milostivé a tvář velmi krásná, v niež patřiec ustavičně, nemóžem se nikdy nadiviti, a rozmlúvanie převelmi sladké a jestiť převelmi milý a libý a krásný k vidění a velmi sladký jest. Ktož jeho má, nemóž nic jiného mimo něho lepšieho žádného býti, neb všecko v něm nalézá se, což móž žádáno býti. Ó Solferne, čehož žádáte, že velmi veliké věci žádáte, a druhé Boha mieti a s ním býti, kterýž jest svrchované dobré. A kdežť jest svrchované dobré, tuť jest také ctnost i šťastnost a svrchovaná múdrost, i pravá svoboda i dokonalá láska i věčné bezpečenstvie. A kdež jest bezpečná věčnost, tu jest také pravé veselé, plné uměnie písem a všeliká krása a pěknost a všeliké blahoslavenstvie. A ještěť viece po něm, Solferne, o tom drahém Bohu našem, co v něm dobrého jest, kto jej má a s ním jest, jenž ste vy to tak hanebně ztratili: najprvé, že vždycky mílo nám naň hleděti a jej mieti, a v něm zvelebuje se rozum náš, čistí se všeliká dobrota, žádost ku poznání a milovánie pravdy. Druhé, že to jest všecko dobré naše milovati stvořitele svého. Ó blahoslavené viděnie Boha sami v sobě viděti. A cožkolivěk žádáme, všecko máme a nic viece nežádáme, než jeho svatú milost věděti. Protož poněvadž vy toho viděnie a této radosti i s pány vašimi nemáte, ale okusivše jie zbaveni ste, a to těžšie než byšte toho nikdy nepoznávali. Ale snad hnuti jsúce želením neb závistí, vy to viete i žádáte navráceni býti k tak dobrému a nesmiernému a nevýmluvnému. Viz sám a znamenaj, žeť nemóž tak býti, neb nevieš snad, Solferne, i [s]text doplněný editorem svými pány i od stvořenie toho miesta napsáno jest v knihách života, že nižádný nemilostivý, nižádný nespravedlivý, nižádný hřiešník a zlý nemá z pravého práva puštěn býti do toho miesta a do této vlasti nebeské na věky a zvláště po vašem sehnání. A že jste vy takoví zlí i nemóžete pro zlost tu, jenž slóve hřiech, zase v radost v jíti, leč ta zlost neb hřiech bude někudy shlazen s vás a očištěn, abyšte čísti a světli jsúce jako prvé. Neb vidíte, ač jste sem z veliké božské milosti puštěni, proto tato radost, v kteréž jste nynie, nic vám