Potom opět stalo sě jest, když jest poznal Adam ženu svú, urodila jest syna a nazval jest jméno jeho Lot. A řekl jest Adam k Evě: „Aj, máš syna miesto Abele.“ A potom urodil jest Adam Seta, maje devět set let, a urodil jest synóv třidceti a dcer tolikéž kromě Kaina a Abele a Seta. I řekl jest Adam k synóm svým, svolav je všecky: „Buduť vám praviti, které jsem věci viděl a slyšal. Když já a matka vaše byli sme v ráji a biechom na modlitbách, tehdy přišel jest Michal, archanjel boží. I viděl sem vuoz jakožto vietr prudký a kola jeho biechu ohnivá. I popaden sem do ráje spravedlnosti i viděl sem Hospodina sediecieho a tvář jeho bieše jakožto oheň zapalující a nesnesitedlný a mnoho set tisícóv na pravici toho vozu. A uzřev to, zamútil sem sě a bázeň podjala jest mne. I modlil sem se před Bohem, pad na zemi, i řekl mi jest Hospodin: ‚Aj, proč si ty přestúpil přikázanie mé a poslechl si hlasu ženy své, kterúž jsem tobě dal v moc tvú, aby ji měl k své vóli, a ty s’ pak poslechl jie a slova má přestúpil si?‘ A když sem slova božie tato uslyšal, pad na zemi, modlil sem se ku Pánu a řekl sem: ‚Pane najvšemohúcnější, Bože Otče svatý, nebuď shlazeno jméno paměti Tvé Velebnosti, ale navrať duši mú, kdyžť umru a když duch vyjde z úst mých. Neodlučuj mne od tváři tvé, nebo s’ mě z hlíny zemské stvořil.‘ I řekl jest ke mně Buoh: ‚Poněvadž podobenstvie srdce tvého učiněno jest milujície uměnie, protož nebudeť odjato od semene tvého až na věky, byť mně neslúžilo.‘ A když sem to uslyšal, pomodlil sem se Hospodinu a řka: ‚Ty jsi věčný Buoh a svrchovaný a všechna stvořenie vzdávají tobě chválu a čest. Ty jsi nad všeliké světlo a nesnesitedlné v slavné moci. Ty činíš s lidským pokolením veliké věci milosrdenstvie tvého.‘ A když sem se Hospodinu modlil, ihned Michal vzal jest ruku a vyvrhl mě z ráje navštievenie božieho a viděnie. A drže Michal prut v ruce své, udeřil jest vod, kteréž biechu v ráji, a svázal je. A Michal šel jest se mnú zase na to miesto, odkud mě pojal byl do ráje.

Slyšal sem opět, synové moji, a ty slyš, Set, jiné budúcie svatosti zjevné mně, kteréž sem poznal, jeda s dřeva uměnie. Srozuměl sem zajisté, které věci biechu v tomto světě časné