a bezprávně přišel o to. Také Jeho Milosti oznamuje všeliká obec ďábelská, žalujíce na toho Michala, soka bratrského a pochlebníka božského, kterak všemi obyčeji stojí o utištěnie ďábelské. A ať to Jeho Svatost ráčí věděti, žeť žádný zprotivením Svatosti Jeho vinen nenie, nežli on, taký nešlechetník a neřádný, jemužto svornost bratrská ani obecné dobré nikdy mílo jest nebylo, aniž bude věčně. Také pán náš zpraven jest, kterak pilně o to stojí, aby byl proboštem rajským. I takť radí obec pekelná i za to prosí, aby Svatost Jeho toho Michala neráčil nižádným úředníkem dělati, ačť se chce skrze to mnoho zlého vyvarovati. Takéž prosím, stkvúcí pane, rač přičiniti sě, abych spěšně odpověd na ty věci měl, nebť mi jest velmi neslušné zde obývati, neb tomu časové chtie i všechna elementa, aby protivnost s přirozeností sě nesjednávaly.“ A řek to i mlkl jest, neřka slova.

Ale Rafael vece jemu: „Ačkolivěk řeči velmi nesnadné jsú a dlúhého rozmyšlenie o to potřebie by bylo a druhé nepodobné jsú, by měly uslyšány býti, ale že všechny věci možné jsú u Hospodina, Pána mého, i máť sě vám hodná odpověd na všecko dáti. Neb Pán náš veliký a chvalitebný jest přieliš a velebnosti jeho nenie konce. Národové a národové chválitiť budú skutky jeho a mocnosti vypravovati budú, velebnost Svatosti Jeho slávy národové mluviti budú. Protož žádným prodlúžením chvíle zdržán nebudeš aniž čas dlúhosti smucovati tě bude, neb odpověd v brzkosti spěšnie meškána nebude.“ A když ty všechny věci tento písař a kancléř boží přeslyše, s pilností rozdielně všecky kusy spamatovav v rychlosti mysli své, odšed od ďábla, stal jest před Hospodinem a těch všech věcí velmi poctivě Hospodina Pána zpravil jest. A Pán, přeslyšav všecky žádosti ďábelské, ukázal kancléři, aby ihned notuli učinil na potvrzenie práv ďábelských a říše všecka pro pamět budúcí aby též věci ďáblóm listem svým potvrdili, kteréž slušné ku potvrzení zdajiechu sě Hospodinu i všem svatým. Tehdy šel jest kancléř boží do kanceláři Boha všemohúcieho, kterúžto jiným jménem schrána aneb secretariumcizojazyčný text menováchu, a učinil notuli v spěšnosti rychlé a brzké a přečetl jest ji před Hospodinem i především nebeským dvorem, kterýž zvláštní milostníci biechu, jenž sloviechu ti rada božie. I líbieše sě všem dobře. I káza Hospodin, aby list pod jeho majestátem v ta slova napsán byl, k témuž však rozumu jako i Hospodinóv. I odšed opět Rafael i káza ingrosatorovi, aby čistým a výborným písmem zlatým s pilností nemeškaje, ten list