[9v]číslo strany rukopisunemohl. A když světlost otešla, tehda spolu s světlostí duše svatého Ondřeje do nebes šla a jeho svaté tělo Maximilla, Egeášova hospodyně, pochopivši, s velikú ctí pochovala. Potom hospodin mnoho divóv svatých skrze to tělo svaté a mnoho milostí s rozličnými lidmi činil i ukazoval.
Byl jeden biskup, jenž zvláštnie náboženstvie k svatému Ondřeji jmějieše, tak že když co dobrého učinil, tehdy vždy řekl: To bohu na čest a svatému Ondřeji. Tehda z toho jemu závidě všech dobrých nepřietel diábel, na to se snažil, kterak by božieho sluhu, toho biskupa, přelstil. Proněžto vzem na se tvář překrásné ženy, k sieni toho biskupa přišel; pořek se, by se chtěl svých hřiechóv biskupovi zpoviedati. Jiežto biskup, aby se jeho zpovědlníku zpoviedala, vzkázal, jako tomu, ješto biskupovu moc jmá. Jemužto ona otevzkázala, jež se nechce svých tajných hřiechóv jinému zpoviedati než samému biskupovi. To biskup uslyšav, kázal jie před se jíti. Jemužto ona přišedši vece: Smiluj se nade mnú, milý kněže, neb já v mladých letech, jakžto vidíš, jsúc a od mého dětinstva rozkošně vychována aj, sem z králového rodu pošla a jsem k tobě u pútníkové postavě z úmysla přišla. Neb když mě otec mój král chtěl mě za jednoho knieže dáti, odpověděla sem jemu, že nechci v stav manželstva vstúpiti, ale jakž sem mému Jezukristovi slíbila, v mé čistotě věčně přebývati. Proněžto, když sem tak byla snúzena, že sem anebo jemu musila povoliti, anebo mnoho zlého trpěti, i zvěděvši tvé šlechetnosti svatost, k tobě sem se utekla
