[8r]číslo strany rukopisuProněžto nepostúpíš li po mé řeči, toho kříže, jímžto se chlubíš, svým životem trpce pokusíš. Jemužto svatý Ondřej vece: Bych se já trpěnie křížového lekl, o chvále svatého kříže bych nekázal a tomu bych chtěl, by mne na malý čas poposlúchal a jáť poviem, kterak jest všemohúcí bóh u věčné své tajnosti lidské spasenie na svatém kříži nalezl i zpuosobil. Najprvé jakož prvý člověk Adam božie přikázanie skrze dřevo přestúpiv, u věčnú nás smrt uvedl. Takež druhý člověk, syn boží, skrze dřevo svatého kříže od věčné nás smrti zprostil. A jako Adam k zapověděnému pokrmu nedóstojně ruce ztáhl, takež druhý Adam, syn boží, na svatém kříži své duostojné ruce pro všecky hřiešné ztáhl. Tu řeč Egeea uslyšav, vece: Tuto řeč ješitnú svým prav, ale radím, mne poslúchaj a našim všemohúcím bohóm se modl. K němužto svatý Ondřej vece: Já všemohúciemu bohu čistý beránek na každý den obětuji a ten beránek taký jest, když jej dobří lidé vešken snědie, tehdy on celý a živ vždy ostane. A když jeho Egeas, kterak by to mohlo býti, otázal, svatý Ondřej jemu vece: Přijmeš li vieru, zvieš to. Egeas vece: Já na tobě vymučím, že mi tomu rozoměti naučíš!
V tu dobu u velikém hněvu kázal svatého Ondřeje v žaláři zamknúti a nazajtřie se na súdě posadiv, svatého Ondřeje vyvésti kázal, poče jeho bezděčiti, aby modlám obět vzdával. Pakli by toho učiniti nechtěl, na kříž, kterýžto mnoho a velice chválil, […]text doplněný editorem[7]…] KNM III D 44 má byl by rozpat. A když jemu[j]jemu] geho mukami hroziti poče. Svatý Ondřej povědě a řka: Cožť se koli zdá najtěžšieho utrpenie n tvé mysli, to sobě vymysl a tiem budu mému králi vděčnější a vzácnější, čím pro jeho svaté jméno muky trpěti budu silnější. V tu hodinu Egeas kázal jeho dvadceti člověkóm bíti a tak zbita za ruce i za noze na kříž vzvázati, aby tak u prodlení života jemu bolesti přibývalo. A když svatého Ondřeje k kříži povedú, sběhše se lidé počechu řéci: Nevinná jeho krev beze všie příčiny jest odsúzena. V tu dobu svatý Ondřej poče lidi prositi, aby jemu v jeho mučení nepřekáželi. A když svatý Ondřej uzře zdaleka kříž sobě připravený, pokorně se pokloniv vece: Chvála tobě buď, svatý kříži, jenžtos tělem Jezukristovým posvěcen a jeho svatými údy jako drahým kamením okrášlen. S radostí a bezpečně jdu k tobě, tak aby ty mě vesele přijal, svatý kříži, sluhu jeho, jenžto jest pněl na tobě. Ó, předobrý svatý kříži, jenžto jsi od údóv spasitele našeho krásu drahú přijal. Jehožto sem dávno žádal, snažně miloval, bez přestánie hledal. A již sem s žádostivú myslí sobě připraveno nalezl. Vezmiž mě a odluč mě od lidí, vratiž mě mému mistru Jezukristovi, ať mě skrze tě přijme, ten jenžto mě skrze tě vykúpil. To řek svatý Ondřej, svlekl rúcho s sebe i dal těm katóm, kteřížto jeho mučichu, aby vzdvihše jeho na kříž vzpěli. Na němžto tak strastně vise, dva dni živ ostal a dvamezcietma tisícóm lidem, kteřížto se byli okolo něho sběhli, božie slovo kázal. V tu hodinu počechu lidé ryčeti anebo mluviti hroziec a chtiec Egea zabiti a řkúce,
