[74v]číslo strany rukopisudietě, i to jsem musila u moře uvrci. Měla sem milého hospodáře, toho sem v sadu mrtvého nalezla. A ještě k mé žalosti Pilát mi násilé učinil, žalost k žalosti přičinil, mě, smutnú ženu, za tě bezděky vdal. A když ona jemu o svém dietěti všecko pořád rozprávěla, najprvé kterak jest o něm hrozné viděnie jměla, proněžto jeho u moře u pleteném osudí uvrci musila, tehda jie Jidáš také poče vše pořád praviti, kterak se jemu z mladosti až do toho dne přihodilo. Po kteréžto řeči oba poznašta, že Jidáš vlastnieho otce zabiv, svú vlastní mateř za ženu sobě pojal. V tu hodinu poče Ciborea Jidášovi raditi a řkúc: Synu mój přenešťastný, nic jiného neumiem raditi, než vstana jdiž k Jezukristovi, jenž tyto časy po světu chodí, veliké divy činí a lidem hřiechy odpúštie. Toho Jidáš uposlúchav, vstal i šel k Jezukristu. Jehožto Ježíš Kristus přijem, apoštolem učinil. A on potom Jezukrista proradiv, sám se oběsil.
Potom když hospodin na nebesa vstúpil, prvé než svým apoštolóm, jakž byl slíbil, ducha svatého seslal, uzřev svatý Petr, ano počet se apoštolský jedniem apoštolem[66]zde je znovu zapsáno se, neškrtnuto umenšil, vstav prostřed apoštolóv a jiných učedlníkóv, vece: Bratřie milá, potřebie jest, abychom miesto Jidáše některého z vás, jenž by byl dvanádctý apoštol, zvolili, aby byl svědek v našem počtu, že jest Ježíš Kristus z mrtvých vstal, jakžto nám Ježíš sám přikázal a řka: Budete vy svědkové v Jeruzalémě i po všech vlastech židovských, kraj všech světa zemi. Ale že nižádný správně[67]správně] in margine z práva
