[62r]číslo strany rukopisučasóv po božím narození třístého a osmdesáté léto. A když v jednu dobu v tom království, ješto Škocia slove, o božích mukách před králem stoje, berlú se podepřev kázáše, přihodilo se jest, že nechtě tu berlu na královu nohu nastaviv, krále berlú ubodl. Tehda král za to maje, by jeho svatý Patricius z úmysla ubodl, a za to maje, by jinak svaté viery přijieti nemohl, než tiem činem pro Jezukrista přetrpě, protož tu bolest přetrpěl. To svatý Patricius uznamenav, velmi se podivil a svú modlitbú krále, jenž tráven byl, uzdravil. A to na bohu zvláště uprosil, aby v té vlasti ižádná jedovatá tvář nemohla býti. A to jest až do dnešnieho dne.
Toho také byl obyčeje svatý Patricius, že kdež znamenie svatého kříže uzřel, s velikú pokorú se poklonil. A když se jeden čas přihodilo, že jda, jednoho krásného kříže neuzřev minul, v tu hodinu počechu jemu řéci: Kterak se jest to přihodilo, otče svatý? Proněžto svatý Patricius nic jim k tomu neodpověděv, k bohu modlitbu učinil, aby jemu to ráčil zjeviti, proč by se jemu to přihodilo, že jest kříže neviděl. Tehda božím divem uslyšal jeden hlas pod zemí volajíc a řkúc: Protos toho kříže nezazřel, neb já pohan sa tuto jsem někdy pochován a nejsem duostojen, by nade mnú znamenie svatého kříže stálo. To uslyšav svatý Patricius, kázal odtad na jiné miesto tento kříž přestaviti. A potom svatý Patricius svatý život veda, bohu se dostal. Amen.
Svatého Ignacia
Svatý Ignacius byl svatého Jana
