ce[302r]číslo strany rukopisulujíc přitulili. A zatiem všecka vojska to zvěděvši, dvoji radost měli. Jednu, že se jest svatý Eustachius s svú čeledí tak radostně a divně shledal, a druhé, že jest ciesařské nepřátely tak mocně pobil. A když odtad vstavše, do Říma se vrátili, nalezli, ano ciesař dobrý Trojan umřel a jiný zlý Adrian ciesařem učiněn. Kterýžto ciesař svatého Eustachia slavně přijal a proň veliké hody učinil. A když nazajtřie ciesař chtě pohanským modlám obět obětovati, s svým rytieřstvem do chrámu vjide, chtěje děkovati z toho vítězstvie, ješto svatý Eustachius nad nepřátely svítězil, uzřev, ano svatý Eustachius za nalezenie své čeledi ani za své svítězenie bohóm oběti nevzdává, poče jeho ponúceti, aby bohóm obět vzdal. K němužto svatý Eustachius vece: Já se těmto diáblóm modliti nechci, ale mám pravého boha Jezukrista, jemužto se s pravú věrú modlím. Z toho se ciesař rozhněvav, svatého Eustachia s hospodyní i s syny vyvésti kázal a na ně lítého lva vypustiti. Tehda lev na ně běžav, k nim blíž přiběhna, jim se pokloniv pryč běžal. To ciesař uzřev, že jim lev nic neučinil, jeden vól měděný velikým ohněm rozhorčiti kázal a svatého Eustachia i s hospodyní i s synoma v ten horúcí vól metati. Tu sú, bohu se pomodlivše, skončeli a bohu se dostali. A potom třetí den odtad vyňati, a křesťané jich těla poctivě schovali. Dálo se to za ciesaře Adriana, jenžto kraloval po božím narození sto a dvadcáté léto. Amen.
Hod všech milých svatých
Slavný hod všech svatých svatá cierkev zvláště pro čtveru věc ustavila jest. Najprvé pro jeden chrám v Římě ustavený. Druhé pro mnohého obmeškánie naplněnie. A třetie pro mnohých svatých opuštěnie,
