[242v]číslo strany rukopisuse jemu chvála děje i zde na světě i v nebesiech u věčné paměti. Amen.
Svatého Jana
Jakož svatá cierkev svatého Jana, křtitele božieho, narozenie slaví, takež jeho svaté hlavy stětie dnešní den duostojně pamatuje. O tom svatý Marek ve čtení píše a takto řka, že když svatý Jan, křtitel boží, tresktáše krále Heroda z toho, že svého bratra Filipa ženu byl pojal, král Herodes svatého Jana jmúc v žalář vsaditi kázal. A když toho času král Herodes podlé tehdajšieho obyčeje pozvav té vlasti kniežaty zvláštnějších starost, den narozenie pamatuje, veliký hod činieše. V tu hodinu všedši před krále, dci té nepravé králové jala se před hostmi tancovati i plesati, tak že královi i všem hostem libé veselé učinila jest. Pro kterúžto libost zavěroval se král to, co by na něm ta mladá děvečka poprosila, třeba li polovici jeho královstvie, chtěl by ji na všem uslyšeti. To děvečka od krále vděčně uslyšavši, k své mateři, nepravé králové, přišedši, radu s ní vzala, co by bylo na králi prositi. K tomu ona odpovědě: Nic jiného nepros, než hlavy Jana Křtitele, neb se toho bojieše, aby král svatého Jana tresktánie uposlúchaje, od sebe ji neodlúčil. Tehda ta děvečka s brzkostí před krále všedši, poče prositi a řkúc: Prosím, aby mi na okříně hlavu Jan Křtitele dal. To král uslyšav zamútil se, protože se bieše zavěroval, aby ji na všem uslyšal, proněžto nechtě jie zamútiti před hostmi, inhed poslal kata, aby hlavu svatého Jana setna přinesl na okříně.