[242r]číslo strany rukopisuv řeči slyšeti [libý]text doplněný editorem[163]libý] doplněno podle KNM III D 44, v svaté cierkve dělání pracovitý, v hádaní svatého písma ostrý, ve všech svých obyčejích mravitý, u přehádaní [kacieřóv opatrný, u vykládaní]text doplněný editorem[164]kacieřóv opatrný, u vykládaní] doplněno podle KNM III D 44 svaté viery jistý. Ale že obecně tohoto světa lidé těchto věcí žádají, totiž bohatstvie, cti a rozkoši, to je vše svatý Augustin potupil. Najprvé bohatstvie, jakžto sám v knihách Samomluvenie píše. Tu jeho Rozum tieže a řka: A zdali ižádného bohatstvie nežádáš? K tomu svatý Augustin odpovědě: Netolik nynie nežádám, ale již jest tomu čtrnádcte let, jakž na to nic netbám a o sboží nic viece mimo veždajší potřebu nemyslím. Potom jeho Rozom tieže a řka: Stojíš li po světské cti? K tomu svatý Augustin odpověda: Znám se, že nedávno těchto dní od světské cti sem pustil a již světské chvály nežádám. Třetie jeho Rozum tieže[ft]tieže] tie a řka: Co dieš k tomu: Krásná hospodyně, stydlivá, mravná, bohatá[fu]bohatá] boha, šlechetná, máš li k tomu libost? Odpověda svatý Augustin a řka: Okrašuj ji, jakž chceš, ohraď ji vším dobrým, jakž móžeš, však od toho svú vší myslí běži. Jako od toho jedny knihy také svatý Augustin o svaté trojici učinil, v nichžto jest viece anjelsky než člověčsky o svaté trojici psal i mluvil.
Proněžto se o něm píše, že když tělo svatého Augustina pochovati chtěli, jeho svaté srdce z něho vyněmše, v jednom osudí křišťálovém na střiebrných strunách pověsili a často toho pokúšeli. Když sú ty kniehy svaté trojice vezmúc, před srdce přinesli, tehda vždy to svaté srdce radoštěmi se hýbalo. Jiných divóv slavných svatý Augustin mnoho učinil, mrtvé vzkřiesil, nemocné uzdravoval, rozličné hřiešné v núzi utěšoval. Proněžto
