[178v]číslo strany rukopisuto miesto také, na němžto Ježíš ukřižován a odkad li na nebesa vstúpil. To jemu vše svatý Petr ukázal. Těch časóv svatý Petr jej vieře naučil i potvrdil jeho.
A když tomu [dvě létě]text doplněný editorem[124]dvě létě] doplněno podle KNM III D 44 minušta, odpuštěnie od svatého Petra vzem, vsedl v koráb i plul zase do své vlasti. Tehda boží náhodú událo se jim bliz od toho ostrova plúti, tu kdež tělo své panie i s děťátkem ostavil bieše. V ta doba poče velikú prosbú korábníkóv prositi, aby k tomu ostrovu připluli. A jakž bliz u ostrova bychu, podlé obyčeje dětiného uzřechu, ano děťátko kameníčkem hrá, běhaje po ostrově. Tomu se silně otec jeho poče diviti a inhed z korábi na ostrov vystúpil. A když jej to děťátko uzřelo, že bieše nikda lidí nevídalo, velikým během k umrlé mateři pod plášť se vrazi. V túž dobu to knieže k své paní přistúpiv i zaplakal, pozdvihna pláště, uzře, ano děťátko od své matky pokrm přijímá. Tu vzem je na svoji ruce i vece: Ó, milá Maria Mandaléno, kterak bych byl já šťastný člověk, by má milá paní živa byla a se mnú se do mé vlasti vrátila. Viem to i tomu s pravú věrú věřím, žes ty, ještos mi na bohu syna uprosila i obdržala a tuto dvě létě jej divně živila, takež mi mú milú paní svú svatú prosbú vzkřiesiti móžeš. Netáhl on toho dořéci, až ta paní umrlá jako ze sna procítivši, vzdechši i vece: Ó, přesvatá Maria Mandaléno, kterak si ty předuostojná před hospodinem, tys mi v mé bolesti, u mého dietěte těžkém porození své neduostojné služebnici poslúžila. To uzřev knieže, jako z velikého otrápenie divě se, vece: Ó, má milá hospodyni, živa lis? Ona odpovědě: Živa sem a tepruv z té púti jdu, tu kdežtos ty byl s
