A Měsiec, což koli od Slunce přijme, to vše vlévá a vdýchá. Když před Sluncem jde, tehdy ho ubývá. Ale když po něm jde, tehdy roste a od Slunce sě vzdaluje. A Měsiec činí dietě túlavé, neustavičné, nehodné k službě, kratochvilné hodně, postavy tlusté, oči nerovnie, jedno malé a druhé veliké.
Znamenaj, že ty hvězdy mají ty jisté úřady od Boha dané a vždy jie plodie a činie, nikdy toho neprominú ani přerušie svú vuolí, leč by to Buoh ráčil proměniti.
| II | Slunce svého počtu má | Solcizojazyčný text | LXXIIII | |
| V | Měsiec | 8 | Lunacizojazyčný text | V |
| 2 | Smrtonoš | 3 | Marscizojazyčný text | 2 |
| VIII | Dobropán | 4 | Mercuriuscizojazyčný text | IX |
| I | Králemoc | 4 | Iupitercizojazyčný text | IX |
| VIII | Ctitel osm | 5 | Venuscizojazyčný text | VII |
| VII | Hladolet | 6 | Saturnuscizojazyčný text | VIII |
| I | II | III | IIII | V | VI | VII | ||
| A | B | C | D | E | F | G | ||
| VIII | IX | X | XI | XII | XIII | XIIII | ||
| H | I | K | L | M | N | O | ||
| XII | XII | XII | XII | XII | XII | XII | XII | XII |
| P | Q | R | S | T | V | X | Y | Z |
| XXIIII | V | XX | XXV | XXX | XXIIII | XVI |
| Saturnuscizojazyčný text | Iupitercizojazyčný text | Marscizojazyčný text | Solcizojazyčný text | Venuscizojazyčný text | Mercuriuscizojazyčný text | Lunacizojazyčný text |
O času léta
Každá letora po času sě tiehne, neb kterého měsiecě aneb času počne sě dietě, toho letoru přijme. A jsú čtyři čésti léta, totíš podletie, léto, podzimie a zima. A o tom jest dosti rozumně napřed psáno.
O miestu etc.cizojazyčný text
O miestu bylo by mnoho praviti. Neb některé miesto jest horké, suché, mokré a studené, v Múřeníniech a Vlašiech, mokré v Němciech, studené u Polště a suché v Čechách. A protož jsú Čechové opilí a hrdinní. Ješče viece, který kraj sedí nahořě, ten jest sušší, který vdole, ten vlažnější. Který na bahně, ten mokrý. Který mezi horami, ten studenější. A podlé těch krajóv děti rozličny sě rodie. Ščastné, myslivé, múdré a udatné. A to znamenaj, že v jednom kraji jsú mnohá zvieřata, ješto v druhém jich nenie. U Vlašiech fíkóv dosti a v Čechách pléšek, v Indí dosti slonóv a v Čechách jelenóv. Za mořem peř roste a v Čechách hrách. Přičiň k tomu rozumu.
O nebeských okrotách
Osm okrot tvářnost zpósobují, že bude myslivý nebo hebký. Nebo dušě všecky moci přijímá od nebeských okrot. Od prvého nebe přijímá hbitie a hýbanie, a najviec od okroty hvězdové, kteráž tváři dělí všech národóv. Druhá jest okrota Hladoletova, od té dušě přijme rozum. Potom okrota Králemocova přidává jie velikosti a ščedrosti. Okrota Smrtonošova dává vtipnost. Slunečná neb Sluncova okrota dává smysl a pamět. Okrota Ctitelova dává žádost. Dobropánova okrota dává rozkoš a radost. Měsiecova neb Měsiecnářova okrota dává hýbanie, počátek živnosti neb živosti. Protož když sě siemě zsědne suchostí a studeností Hladoletovú, ihned přijme od něho moc chvějepotnú a hnutov přirozenie. Neb Hladolet
