Žílu krevnici zatínámy pro všelikaké neduhy očí. Krátce viec mně toho vykládati neslušie, neb ta žíla s rozumem a s strachem má zaťata býti.
Žíla, ješto slove bazilika, pro bolest hlavy, játr, plecí, ramen i rukú, pro krev z nosa a pro bolest slezenú.
Žíla pod pupkem pro hlízy a nežity a vředy života i krve.
Sedm žil jest pod hleznem do mezinože pravé nohy pro zadrženie přielišnosti a očima a pro bolest v ledvinách.
Slušie nám také znamenati, kdy a kterak mámy púštěti krev baňkami, proč aneb odkud. Najprvé, kdy čas jest jeden kterého měsiece a čas které chvíle měsiece. I zdá sě, že prosince a dubna jest dobré baňkami púštěti. Pakli by bylo třeba, tehdy i jiného měsiece muož púštěti. Ale nikdy neslušie púštěti baňkami prvého téhodne měsiece a ostatnieho téhodne neslušie púštěti, jedno druhého téhodne a třetieho. Neb púštěnie baňkami lépe počiščuje těla mezi masem a koží než púštěnie z žil. A také viece tiehne židkú krev než hrubú. A protož neslušie púštěti, když v člověku mokrosti ubývá a krev jest židká, jakož prvé o měsieci sem řekl.
Krátkým rozumem pokládám, že baňky přisazené v týle činie dny zapomenutie. Avšak škodné jest tu sázenie, neb zadnie strana hlavy jest zachovánie [pamětlivého rozumu]text doplněný editorem[2]doplněno podle rkp. NK XVII D 10, kterýž pak baňky zemdlejí.
Baňky posazené pod ušima ode všeho těla táhnú a činie vnitřním věcem zdravie a činie polehčenie všemu tělu.
Baňky posazené pod bradú pomocny jsú zubuom a hrtanu i tváři i hlavu čistie.
Baňky posazené pod kolenoma čtyři pomocny jsú vředuom a neštoviciem na kolenú i v měchýři a pro vnitřnie hryzenie. A na pravé noze pro dnu v nohách, stojí li dna nad kolenem. Mistr Havel řekl jest, že jest to vyňal z najlepších knih a řeči Galienovy a Avicennovy i také Ipokrasovy,
