Ps48,19 Nebo dušě jeho v životě jeho bude blažena, vzpoviedati sě bude tobě, když dobřě učiníš jemu. Ps48,20 Vende až do národóv otcóv svých, až na věky neuzří světla. Ps48,21 A člověk, když ve čsti bieše, neurozoměl, přirovnán jest k skotu nemúdrému a podoben učiňen jest jim.

Ps49,1 Bóh bohový hospodin mluvil jest i pozval země ote vzchoda sluncě až do západa, Ps49,2 z Siona tvář krásy jeho. Ps49,3 Bóh náš zjěvně příde, bóh náš, a nepřěmilčí. Oheň přid ním sě zažže a okolo ňeho búřě mocná. Ps49,4 Přivolal nebe svirchu a zemi k rozeznáňú ľuda svého. Ps49,5 Sbeřte jemu svaté jeho, jižto řiedie úpravu jeho v ofěřě. Ps49,6 I vzvěstují nebesa pravednost jeho, nebo bóh súdce jest. Ps49,7 „Slyši, ľude  mój, i vzmluvi Israhelovi i posvědči tobě, bóh, bóh tvój jáz jsem. Ps49,8 Ne v ofěřě tvéj vlaju tobě, ale vzdviži tvé přěde mnú jsú vešdy. Ps49,9 Nepřijmu z domu tvého telat ani z stáda tvého kozlóv, Ps49,10 nebo má jsú všěcka zvieřata lesná, skot na horách a volové. Ps49,11 Poznal sem všecko ptačstvo nebeské a krása rolská se mnú jest. Ps49,12 Ačti zlačněju, nepoviem tobě, mójti jest vedě okrišl země a pilnost jeho. Ps49,13 Ačti budu jiesti maso býkové, čili krev kozlovú budu píti? Ps49,14 Obětuj bohu obět chvály a navrať Vysočci sliby tvý. Ps49,15 I vzvolaj mě v den smutka tvého, i zprošču tě i počstíš mě.“ Ps49,16 Ale hřiešníku řekl bóh: „Proč ty vypravuješ pravedlnosti mé a přijímáš upravenie mé skirzě usta tvá? Ps49,17 Ty jsi vedě nenáviděl kázni i zavirhl jsi řěči mé za sě. Ps49,18 Ač uzřieše zlodějě, běžieše s ním a s cizoložci diel tvój kladieše. Ps49,19 Usta tvá plodila zlob a jazyk tvój skladl lsti. Ps49,20 Sedě proti bratru tvému mluvieše [a]text doplněný editorem[782]a] et lat. proti synu mateře tvé kladieše úrazy. Ps49,21 To jsi učinil, a milčiech. Mnieše, nepravedlníče, bych