nevzbojímy sě, když sě zamútí země a přěnesú sě hory v sirdce mořské. Ps45,4 Seslily sě i zamútily sú sě vody jich, zamúceny sú hory v síle jeho. Ps45,5 Řiečná náhlost veselí město božie, usvětil stan svój Vysočec. Ps45,6 Bóh prostřěd ňeho, nezamútí sě, pomóž jemu bóh ráno v zořě. Ps45,7 Zamúceny jsú vlasti i naklonila sú sě královstvie, dal hlas svój, hnula sě jest země. Ps45,8 Hospodin všěch sil s námi, přijimatel náš bóh Jakubóv. Ps45,9 Pojděte i vizte skutky hospodinovy, jež položil znamenie na zemi, Ps45,10 otjímajě bojě až do koncě zemského. Lučišče zlomí a zetře oděnie a ščíty zežže ohňem. Ps45,11 „Prázdněte a hlédajte, žež sem jáz bóh, vzvýši sě u vlastech a vzvýši sě na zemi.“ Ps45,12 Hospodin v silách s námi, přijimatel náš bóh Jakubóv.

Ps46,1 Ps46,2 Všicni ľudé, tleščte rukama, přěradujte sě bohu v hlasu veselém. Ps46,3 Nebo hospodin vysoký, hrozný, král veliký nade všú zeḿú. Ps46,4 Poddal ľudi nám a vlasti pod nohy našě. Ps46,5 Zvolil nám dědinu svú, tvář Jakubovu, juž miloval. Ps46,6 Všel bóh u přěradosti a hospodin v hlasu trubném. Ps46,7 Zpievajte bohu našemu, zpievajte, zpievajte králi našemu, zpievajte, Ps46,8 nebo král všie země bóh, zpieváte múdřě. Ps46,9 Kraloval bóh nad vlastmi, bóh sedí na stolici svatéj svéj. Ps46,10 Kniežata ľudská sebrala súť sě s bohem Abrahamovem, nebo bóžkové silní, zemščí náhle vzvýšeni jsú.

Ps47,1 Ps47,2 Veliký hospodin a chválený velmi, u městě boha našeho, na hořě svatéj jeho. Ps47,3 Zakládajú je veselím všie země hory Sion, boci pólnocní, město krále velikého. Ps47,4 Bóh v domiech jeho bude poznán, když přijme je. Ps47,5 Nebo todě, králi sebrali sú sě, sešli sě v jedno. Ps47,6 Oni uzřěvše tak divili súť sě, smútili sě, smútili sě, Ps47,7 třes popadl jě. Tu bolesti jako rodičné, Ps47,8 v duchu náhlém ztepeš lodie tarské. Ps47,9 Jakož smy slyšěli, takež smy viděli, u městě v hospodinově síle, u městě boha našeho, bóh založil jej