královstvie tvého. Ps44,8 Miloval si pravedlnost a nenáviděl jsi nepravedlnosti, proto zmazal tě bóh, bóh tvój, olejem radosti nad družinu tvú. Ps44,9 Myrra a krópě a kassia ot rúcha tvého, ot domóv slovutných, s nich kochaly tě Ps44,10 dcery králové ve čsti tvéj. Stála královna na pravici tvéj v rúšě pozlaceném, obklíčena proměnú. Ps44,11 Slyš, dci, a vezři i nakloň ucho tvé i zapoměň ľudu tvého i domu otcě tvého. Ps44,12 I požádá král krásy tvé, nebo on jest hospodin bóh tvój, i vzmodlé sě jemu. Ps44,13 A dcery tyrské v dařiech obličějě tvého vzprosie, všickni bohatí osady. Ps44,14 Všěcka sláva jeho dcery královy zňutř, u podolciech zlatých, Ps44,15 oblečena u proměnu. Přivedú královi děti po niej, bližnie jejie přineseny budú tobě. Ps44,16 Přineseny budú tobě v radosti i u veseľú, přinesú jě v chrám králóv. Ps44,17 Za otcě tvého urodili jsú sě tobě synové, ustavíš jě kniežata nade vší zemí. Ps44,18 Pomnieti budú jmene tvého ve všelikém národu i pranárodu. Protož ľudé vzpoviedajú sě tobě na věky i věky věkóm.

Ps45,1 Ps45,2 Bóh náš útočišče i síla, pomocník v smutciech, již jsú nalezli nás velmi. Ps45,3 Protož nevzbojímy sě, když sě zamútí země a přěnesú sě hory v sirdce mořské. Ps45,4 Seslily sě i zamútily sú sě vody jich, zamúceny sú hory v síle jeho. Ps45,5 Řiečná náhlost veselí město božie, usvětil stan svój Vysočec. Ps45,6 Bóh prostřěd ňeho, nezamútí sě, pomóž jemu bóh ráno v zořě. Ps45,7 Zamúceny jsú vlasti i naklonila sú sě královstvie, dal hlas svój, hnula sě jest země. Ps45,8 Hospodin všěch sil s námi, přijimatel náš bóh Jakubóv. Ps45,9 Pojděte i vizte skutky hospodinovy, jež položil znamenie na zemi, Ps45,10 otjímajě bojě až do koncě zemského. Lučišče zlomí a zetře oděnie a ščíty zežže ohňem. Ps45,11 „Prázdněte a hlédajte, žež sem jáz bóh, vzvýši sě u vlastech a vzvýši sě na zemi.“ Ps45,12 Hospodin v silách s námi, přijimatel náš bóh Jakubóv.