ot dobrých a bolest má obnovila sě jest. Ps38,4 Rozhřielo sě sirdce mé ve mně a u myšlení mém vzejme sě oheň. Ps38,5 Mluvil sem v jazyku mém: „Známo učiň mi, hospodine, skončěnie mé, a číslo dní mých které jest, abych věděl, co sě nedostává mně.“ Ps38,6 Toť, jsi měrny postavil dni mé a podstava má jakožto nic přěd tobú. Avšakože všěcka ješut, všeliký člověk živý. Ps38,7 Avšakože v obrazě míjie člověk, ale a darmo sě smucije. Sbožie shromaždije a nevie, komu jeho shromazdí. Ps38,8 A juž která jest čáka má, všako hospodin? A podstava má u tebe jest. Ps38,9 Ote všěch nepravedlností mých vyprav i zprosti mě, v rúhotu nemúdrému dal si mě. Ps38,10 Oněměl sem i neotevřěl úst mých, nebo ty si učinil, Ps38,11 othirni ote mne rány tvé. Ps38,12 Ot síly ruky tvé jáz sem ustal v lání, pro nepravedlnost třesktal si člověka. Túžiti si učinil jako pavúka duši jeho, avšakože ješutně sě zamucije všeliký člověk. Ps38,13 Uslyši modlitvu mú, hospodine, a prosbu mú, ušima přijmi slzy mé. Nemilči, nebo příchodný jáz sem u tebe i pútník jako všicci otci moji. Ps38,14 Otpusti mi, ať sě prochlaźu, dřieve než otejdu a viec nebudu.

Ps39,1 Ps39,2 Čakav čakal sem hospodina i přizřěl ke mně. Ps39,3 I uslyšal prosby mé i vyvedl mě z jezera hubenstvie a z bláta škařědstvie. I postavil na opocě nohy mé a opravil chody mé. Ps39,4 I opustil v usta má piesnici novú, chválu bohu našemu. Uzřie mnozí i vzbojie sě i budú úfati v hospodina. Ps39,5 Blažený muž, jehož jest jmě božie nadějě jeho a nezřěl na ješuti a vzteklstvie křivé. Ps39,6 Mnohé jsi učinil ty, hospodine bože mój, divy tvé a u myšlení tvém nenie kto roven tobě. Zvěstoval sem i mluvil sem, rozmnoženi jsú nad číslo. Ps39,7 Ofěřě a obeti nerodil jsi, ale uši svirchoval jsi mně. Za vzvýšu a za hřiech neprosil si, Ps39,8 tehdy řěch: „Toti, jdu.“ Na hlavě knih pisáno jest ote mne,