Ps20,11 Plod jich s země ztratíš a siemě jich ot synóv človičích, Ps20,12 nebo uchýlili na tě zlé, myslili sú na tě rady, jichž sú nemohli ustanoviti. Ps20,13 Nebo položíš jě chřbetem, v ostatciech tvých upravíš obličěj jich. Ps20,14 Vzvyši sě, hospodine, u moci tvéj, vzpějem [i]text doplněný editorem[305]i] et lat., nemá Vintr 1986 vzpievámy moci tvé.

Ps21,1 Ps21,2 Bože, bože mój, vezři na mě, proč si mne otstúpil? Daleko ot spasenie mého slova hřiechóv mých. Ps21,3 Bože mój, volaju přěs den, a neuslyšíš, a v noci, a ne k múdrosti mně. Ps21,4 Ale ty pak v svatém přěbýváš, chválo Israhelova. Ps21,5 V tě jsú úfali otci naši, úfali i zprostils jě. Ps21,6 K tobi jsú vzvolali a spaseni súť, v tě jsú úfali a nejsú pohaňeni. Ps21,7 Ale jáz jsem čirv, a ne člověk, rúhota človičie a otviržek ľudský. Ps21,8 Všicci viděvše mě, smieli sú sě mnú, mluvili jsú rty a hýbali hlavú: Ps21,9 „Naději měl v hospodinu i zprostil jeho, spasena učinil jeho, nebo chce jemu.“ Ps21,10 Nebo ty jsi, jenž si vytrichl mě z břicha, nadějě má ot pirsí mateře mé, Ps21,11 v tě viržen sem z lože. Z břucha mateře mé bóh mój jsi ty, Ps21,12 neotchodi ote mne, nebo smutek oblizu jest a nenie, kto pomoha. Ps21,13 Obklíčili sú mě telci mnozí, býkové tuční oblehli mě. Ps21,14 Otevřěli sú na mě usta svá jako lev tirhajě a řeva. Ps21,15 Jako voda prolit sem i rossuty jsú všěcky kosti mé. Učiňeno jest sirdce mé jako vosk rozskvirlý prostřěd břucha mého. Ps21,16 Zsechla jest jako skeřipina moc má a jazyk mój přilnul k dásniem mým a [u]text doplněný editorem[323]u] in lat. prach smirtedlný uvedl si mě. Ps21,17 Nebo obklíčili jsú mě psi mnozí, věce zlobivých oblehla mě. Kopali sú rucě moji i nohy mé, Ps21,18 přečtli sú všěcky kosti mé. Ale oni zavěrné zezřěli jsú i hlédali jsú na mě, Ps21,19 rozdělili