u popel svój sě vrátie. Ps103,30 Vypusti duch tvój a stvořena budú i obnovíš obličěj zemský. Ps103,31 Buď chvála hospodinova na věky, vzraduje sě hospodin ve všěch skutciech svých. Ps103,32 Jenž hledí na zemi i káže sě jiej třiesti, jenž dotkne hór, i vzkúřie sě. Ps103,33 Vzpievaju hospodinu v životě mém, zpievaju bohu mému, donidž jsem. Ps103,34 Vesela buď jemu mluva má, jáz vedě vzpichli v hospodinu. Ps103,35 Zhyňte hříšní z země a nepraví tak, jakž jich nebuď. Blahaj, dušě má, hospodinu.

Ps104,1 Zpoviedajte sě hospodinu a vzývajte jmě jeho, zvěstujte mezi vlastmi skutky jeho. Ps104,2 Zpievajte jemu i piete jemu, vypravte všěcky divy jeho. Ps104,3 Chvalte sě ve jménu svatém jeho, raduj sě sirdce hládajúcích hospodina. Ps104,4 Hledajte hospodina i potvirďte sě, hledajte obličějě jeho vešdy. Ps104,5 Pomněte divóv jeho, jež činil, zázraky a súdy úst jeho, Ps104,6 siemě Abrahamovo, sluhy jeho, synové Jakubovi, zvolení jeho. Ps104,7 On hospodin bóh náš, po všěch zemiech súdy jeho. Ps104,8 Pomněl na věky ustavenie svého, slova, jež rozkázal v tisíc pokolení, Ps104,9 čsož uložil k Abrahamovi, a přísahy své Isákovi, Ps104,10 i ustavil to Jakubovi v kázanie a Israhelovi [v ]text doplněný editorem[1677]v] in lat. úpravu věčnú Ps104,11 řka: „Tobě dám zemi kanaanskú, obvirv dědiny našie,“ Ps104,12 když biechu v čísle v krátkém, malitko a zemani jejie. Ps104,13 I přěchodili z vlasti do vlasti a z královstvie k ľudu jinému. Ps104,14 Neotstúpil člověka přěkážeti jim i tresktal pro ně krále: Ps104,15 „Neroďte sě dotknúti pomazancóv mých a u prorociech mých neroďte zlobiti.“ Ps104,16 I pozval hladu na zemi a všu tvirdost chlebovú zetřěl. Ps104,17 Poslal přěd nimi mužě, v sluhu prodán jest Josef. Ps104,18 Položili v okovách nohy jeho, železo prošlo duši jeho, Ps104,19 doňudž nepřišlo slovo jeho. Výmluva hospodinova rozplamenila jeho. Ps104,20 Poslal král i zprostil jeho, kniežě ľudské i pustil