věky věkóm. Ps103,6 Bezden jako rúcho oděnie jeho, na horách stanú vody. Ps103,7 Ot lánie tvého zaběhnú, ot hlasu hromu tvého sě vzbojie. Ps103,8 Vzchodie hory a schodie pole, na miesto, jež si založil jim. Ps103,9 Meźu jsi položil, jiež nepřěstúpie, ani sě obrátie zakrývati země. Ps103,10 Jenž vypuščiješ studnicě u podoľú, prostřěd hór potekú vody. Ps103,11 Píti budú všěcka zvieřata polská i vzčakajú losové v žiezi svéj. Ps103,12 Nad nimi ptáci nebeščí budú bydliti a z prostřěd opok dadie hlas. Ps103,13 Vlažě hory z vyšších svých, z plodu skutkóv tvých nasytí sě země, Ps103,14 vyvodě sěno skotu a zelinu službě ľudskéj, aby vyvedl chléb [z ]text doplněný editorem[1648]z] de lat.země Ps103,15 a víno by utěšilo sirdce ľudské, aby omžil obličěj v oleji, a chléb sirdce člověčie posilni. Ps103,16 Syto bude dřěvo polské a cedři libanščí, jěž vsadil, Ps103,17 tam vrabci sě hniezdie, rarohový dóm vévoda jest jich. Ps103,18 hory vysoké jelenóm, opoka útočišče ježkóm. Ps103,19 Učinil mesiec v času, slunce poznalo západ svój. Ps103,20 Položil jsi tmy i učiňena jest noc, v niej přijdú všěcka zvieřata lesná, Ps103,21 ščeňata lvový řevúce, aby tirhly a hledaly ot boha kirmě sobě. Ps103,22 Vzešlo jest slunce a sebraly jsú sě a u peleších svých sě skladú. Ps103,23 Vynde člověk k dielu svému a k děláňú svému až do večera. Ps103,24 Jako vzveličeni jsúť skutci tvoji, hospodine! Všeckos u múdrosti učinil, napilňena jest země sbožie tvého. Ps103,25 To moře veliké a široké rukama, tamo lazuky, jichž nenie čísla, zvěř maľúčký s velikým. Ps103,26 Tam lodie budú míjěti a ješčer ten, jehož jsi stvořil ku pojhráňú jemu. Ps103,27 Všecko ot tebe čaká, aby dal jim kirmi v čas. Ps103,28 Ač dáš ty jim, sberú, a otevrúc ruku tvú, všecko sě napilní dobroty. Ps103,29 Ale ač obrátíš obličěj, smútie sě, otejmeš duch jich i zemdlejú a