vnáhle. V zpověd a v krásu jsi sě oblek, Ps103,2 oděn světlostí jako rúchem. Zprostřěv nebe jako kóžu, Ps103,3 jenž kryješ vodám hořějnie jich, jenž pokládáš oblak vzchod tvój, jenž chodíš na peří větrovém, Ps103,4 jenž činíš anděly tvé duchy a sluhy tvé ohňem žhúcím. Ps103,5 Jenž si ustavil zeḿu na ustavičenstv́ú jejie, nenachýlí sě na věky věkóm. Ps103,6 Bezden jako rúcho oděnie jeho, na horách stanú vody. Ps103,7 Ot lánie tvého zaběhnú, ot hlasu hromu tvého sě vzbojie. Ps103,8 Vzchodie hory a schodie pole, na miesto, jež si založil jim. Ps103,9 Meźu jsi položil, jiež nepřěstúpie, ani sě obrátie zakrývati země. Ps103,10 Jenž vypuščiješ studnicě u podoľú, prostřěd hór potekú vody. Ps103,11 Píti budú všěcka zvieřata polská i vzčakajú losové v žiezi svéj. Ps103,12 Nad nimi ptáci nebeščí budú bydliti a z prostřěd opok dadie hlas. Ps103,13 Vlažě hory z vyšších svých, z plodu skutkóv tvých nasytí sě země, Ps103,14 vyvodě sěno skotu a zelinu službě ľudskéj, aby vyvedl chléb [z ]text doplněný editorem[1648]z] de lat.země Ps103,15 a víno by utěšilo sirdce ľudské, aby omžil obličěj v oleji, a chléb sirdce člověčie posilni. Ps103,16 Syto bude dřěvo polské a cedři libanščí, jěž vsadil, Ps103,17 tam vrabci sě hniezdie, rarohový dóm vévoda jest jich. Ps103,18 hory vysoké jelenóm, opoka útočišče ježkóm. Ps103,19 Učinil mesiec v času, slunce poznalo západ svój. Ps103,20 Položil jsi tmy i učiňena jest noc, v niej přijdú všěcka zvieřata lesná, Ps103,21 ščeňata lvový řevúce, aby tirhly a hledaly ot boha kirmě sobě. Ps103,22 Vzešlo jest slunce a sebraly jsú sě a u peleších svých sě skladú. Ps103,23 Vynde člověk k dielu svému a k děláňú svému až do večera. Ps103,24 Jako vzveličeni jsúť skutci tvoji, hospodine! Všeckos u múdrosti učinil, napilňena jest země sbožie tvého. Ps103,25 To moře veliké a široké rukama,