jemu pozdravenie mé. Chvála…

Ps92,1 Hospodin kraloval, ladností oblečen jest, oblečen jest hospodin silú i připásal sě mocí. A toti, utvirdil okiršl zemský, jenž sě nepohne. Ps92,2 Upraven stól tvój, bože, z toho časa, ot věka ty jsi. Ps92,3 Zpodjaly řěky, hospodine, zpodjaly řěky hlas svój. Vzpodjaly řeky vilny své, Ps92,4 ot hlasóv vód mnohých. Dvorné vzvýšenie mořské, dvorný na výsosti hospodin. Ps92,5 Upravenie tvá věřúcie učiňena jsú velmi, domovi tvému slušie svatost, hospodine, v dlúhost dnóv.

Ps93,1 Bóh pomsty hospodin, bóh pomsty volně činil. Ps93,2 Vzvyš [sě]text doplněný editorem[1495]Vzvyš <sě>] Exaltare lat., jenž súdíš zeḿu, zaplati otplatu pyšným. Ps93,3 I dokudže hřiešníci, hospodine, dokudže hřiešníci vzchlubie sě, Ps93,4 vypravie i vzmluvienepravedlnost, vzmluvie všicci, již činie neprávo? Ps93,5 Ľud tvój, hospodine, ponížili a dědinu tvú hubili. Ps93,6 Vdovu a příchoźu zabili a sirotky jsú zhubili. Ps93,7 I řekli jsú: „Neuzří hospodin, ni urozomie bóh Jakubóv.“ Ps93,8 Rozumiete, nesmyslní v ľudech, a blázni, někdy smyslete. Ps93,9 Jenž ustavil ucho, neslyší, nebo jenž složil oko, neznamená? Ps93,10 Jenž treskce vlasti, nevzlaje, jenž učí člověka uměňú? Ps93,11 Hospodin vie myšlenie ľudská, nebo ta ješutna jsú. Ps93,12 Blažený člověk, jehož ty učíš, a o zákonu tvém učíš jeho, Ps93,13 aby utišil jeho ot dnóv zlých, doňudž vykopajú hřiešníkovi dól. Ps93,14 Neboti neotpudí hospodin osady své a dědiny své neotstúpí, Ps93,15 ažti právo obrátí sě v súd, a již podlé ňeho, všicci,