ot očiščenie a stolici jeho jsi na zemi zetřěl. Ps88,46 Umenšil jsi dnóv času jeho, oblil si jeho hanbú. Ps88,47 Dokudže, hospodine, otvracuješ do skončěnie, rozhorčí sě jako oheň hněv tvój? Ps88,48 Rozpoměň, která má podstava, čili vedě ješutně ustavil si všěcky syny člověčie? Ps88,49 Který jest človik, jenž bude živ a neuzří smirti i zprostí dušu svú z ruky pekelné? Ps88,50 Kde jsú milosirdie tvá stará, hospodine, jakož si přisáhl Davidovi u pravdě tvéj? Ps88,51 Pomni, hospodine, úkory slúh tvých, jěž sem sdiržal v lóně mém, mnohých vlastí, Ps88,52 což sú ukázali nepřietelé tvoji, hospodine, jímž jsú ukárali proměňenie pomazancě tvého. Ps88,53 Blažen hospodin na věky. Buď, buď.

Ps90,1 Jenž bydlí u pomoci Najvyššieho, v zásloně boha nebeského vzbydlí. Ps90,2 Die hospodinu: „Přijimatel mój ty jsi a útočišče mé, bóh mój, budu jmieti naději v ňem.“ Ps90,3 Nebo on vyprostil mě z osidla lovcového a ot slova ostrého. Ps90,4 Plecma svýma zasloní tebe a pod peřím jeho budeš úfati. Ps90,5 Ščítem obklíčí tě pravda jeho, nezbojíš sě ot strachu nocného, Ps90,6 ot šípa letícieho ve dne, ot věcě chodícieho ve tmě, ot střiecě a běsa polednieho. Ps90,7 Letie ot boku tvého tisíc a desět tisíc ot pravicě tvé, ale k tobě sě nepřiblížie. Ps90,8 Avšako očima tvýma znamenáš a otplatu hřiechóv uzříš. Ps90,9 Nebo ty jsi, hospodine, nadějě má, přěvysoko postavil jsi útočišče tvé. Ps90,10 Nepřistúpí k tobě zlé a bič nepřiblíží sě stanovi tvému. Ps90,11 Nebo andělóm svým bóh rozkázal o tobě, aby tebe ostřiehali ve všěch tvých cěstách. Ps90,12 Na rukú nositi tě budú, aby snad neobrazil o kámen nohy tvé. Ps90,13 Na tak řečeném hadu aspidu i po baziliškovi choditi budeš i potlačíš leva i zemka. Ps90,14 Nebo je u mě úfal, zbavi jeho, zabráňu jeho, nebo je poznal jmě mé. Ps90,15 Volati bude ke mně a jáz uslyši jeho, s ním jsem v zámutcě, vynmu jeho i poslav́u jeho. Ps90,16 Dlúhosťú dní napilni jeho i pokážu