obhořal, má málo vlasuov, oči malé, tělo nerovné a hrubé. Na duši ten bývá lstivý, chlubný, pyšný, zrádce lidský, svádce, všudy nepokoj plodí.

Slunce hvězda najsvětější, oko a osvěta našeho světa, a jest osmkrát větší nežli Země. Ptolomeus mistr praví, že sto a čtyrydcetikrát jest větší. A jiní praví, že šedesátekrát jest větší nežli Země. Jest horké a světlé, vadu na sobě trpí, lacině slůve oclipsis.cizojazyčný text Obecné jest všem, samo o sobě svietí, oblakem se zastíní, jehož též žádná hvězda sama od sebe nečiní. Hvězdy osvěcuje prostřed jiných planet. Jest nepřítel neduživýma očima, zdravému oku jest milé. Časy rozděluje, nečistými místy se nepoškvrňuje, zmrlé rozpúščé, kvítí otvírá, ovoce dozrává, prozřitedlné věci prochází, neodpočívá, páry zdvihá, léto činí, když se nám přiblíží, ale když od nás odstúpí, zimu činí. Svietí, suší, hoří, plodnost činí, černí přitahuje, zběluje. V každém znamení stojí třidceti dní a deset hodin, a tak v roce skoná běh svuoj. A Slunce činí dítě masné, krásné, oči velicí, bílé barvy s červeností, bradu dobrú, vlasy dlúhé. Ale na duši často bývají licomerní, před lidmi nábožní a súkromi nekázní. Často také ti bývají nábožní zákoníci, hlubokého myšlení, mysliví, múdří. Panští, bohatí, kratochvilní, zlých nenávidí a dobré milují.

Ctitel jest hvězda dobrotivá, slůve Denice, když před Sluncem jde, ale když po Slunci jde, tehdy slůve Zvieředlnice, a jde vždy [s]text doplněný editorem Sluncem. A jest horký a mokrý a obvlažuje zlost Smrtonošovu, barvu má stkvúcí a blesknutú, k mědi podobnú. A mezi hvězdami najvíce svietí a běch svuoj skoná ve třech dnech stech čtyřidceti osmi. A Ctitel činí dítě krásné tváři a silné a najvíc na oči, smilné, obočí vysoké, puclaté, masné, postavy prostřední. A na duši ten bývá ochotný, poctivý, velmi úmluvný, šťasný, muziku miluje, to jest zpívaní a hudba, tance, rozkoš a radost neb veselé.

Dobropán vždy [s]text doplněný editorem Sluncem jde, nikdy dále jeho třidcet stupňuov není. Barvu jmá stkvúcí, řídko pro přítomnost