najprvé roste jako dřevo. A potom se obživí jako zvíře, a tak dojde života své tváři. Též die Galienus, neb jako květ, když se vypustí z dřeva, mdlý a nepevný jest a lechkým dotknutím upadne, a když málo povětší, tuze se drží dřeva, a když již dozrá, bez pomoci od dotčenie spadne. Takéž praví: Dítě, když se počíná a s semena a nepevné jest, nejsú pevné. A svazci nesú pevně při děloze, hnutím, skokem, červenú nemocí, sračkú, púštěním krve, dielem, hněvem a bolestí muož pokaziti zárodu početí. Jakož muožeš znamenati na kuřeti, když tlučež, že se zároda skazí v vajci. Ale když život slit a spojen jest dobře, dietě pevněji drží se při děloze a tak neskoro vypadne, jakož o tom psáti budu po tomto rozdílu na listech.

Znamenaj, že prvního měsíce jest zbíraní krve v životě, když se zároda počíná. Druhého jest zpuosobenie těla, čtvrtého měsíce nehtové, vlasy a hnáty se pósobie. A protož se ženě nechutní. Pátého měsíce přijímá zpuosobu otcovu, šestého měsíce jest křtáluov jednání, sedmého měsíce moc se tvrdie, osmého měsíce kosti, křtály se tvrdí, devátého přirození se hýbe a dítě se všech věcí naplňuje, z temnosti vynde na světlo. O tom dříve jest psáno. A také potom něco bude psáno, tu, kdež budu mluviti o dietěti. A když již bude moc vegetativa,cizojazyčný text to jest rostící, sensitivacizojazyčný text smilná, potom pak člověk přijme třetí, rozumitedlnú, na přirozenie od buoha bude dána, a ta vše dokoná.

Mohl by někdo řéci, proč dítě hned nerozumí, když praví teď napřed, žeť má rozum, odpovídám k tomu vedlé písma Aristotilišova, jest že pro mdlobu dětinskú, neb ač má nohy dítě, avšak na nich nemóž choditi, maje usta, nemuož mluviti. Zdali by někdo otázal a řka: Proč starý blázen nesmysly a nerozumí, a nejsa mdlý – odpovídám vedlé dřévního písma, že jest to přirození údu, v němž rozum přebývá, neb rozum jest napřed mozku. A když se mozk zkazí, ihned rozumu nemuož jmíti. Podlé toho rozumu, když se sekyra skazí, dielo se nemuož naplniti. Také někderý člověk, maje očí,