přestane čmýra za jeden den. Pakli jich více vypí, za toliko dní jí přestane. Též spomáhá voda pitá z poru vydáveného. Též činí prach suchých žaludkuov, když ten prach do vatna vespe sobě.

Chceš li zvěděti, který jest z manželuov jalový, vezmi dva hrnce a vlí jeden moč muský a druhý ženský. Ponechajž tak za osm dní státi, a v kterém se hrnci zarodí červie, ten jest jalový. Pakli v obú voda. Aneb takto učiň: Vlož ve dva hrnce pokrútu ječmennú, stluc ji, vlož v hrnec a vlí moč jednoho a druhý v druhého a přikrej je a nechaj státi za devět dní, kdož jest jalový, budú v jeho hrnci červie. A to můžeš z uotrubuov neb z ječmene neb ze pšenice učiniti. Také to můžeš na slézu učiniti a pokusiti, když naň oba močíta, a ktož jest jalový, potom zbledne sléz. Také vezmi mastný hnuoj konský a vlož jej do dvú hrncuov, a do každého hrnce ječmene málo vezma naspi a kaž muži do jednoho hrnce močiti a ženě do druhého. A ta dva hrnce polož do jednoho za pět dní, v kterémž hrnci zroste ječmen, tenť jest jalový. Itemcizojazyčný text znamenaj, že vstavač má dvě vajéčka, jenž sta protivného přirození, svrchnie múdce jest tvrdé, jako suché, a to oba snědí, ruší skutek smilný, druhé múdce jest měkké a mokré, když je jedí a posílí a množí smilstvo. Přijme li muž múdce suché veliké, urodí syna silného, pakli žena menší přijme, počne samičku.

Také jest hodné znamenati, že břichaté ženy často omdlívají, že nemohú mluviti aneb dýchati pro zadávenie dělohy, když jest v ní čmýry příliš mnoho, protož ty ženy nemají vždy seděti ani prázniti ani se mužuov varovati, neb skrze léhaní s mužmi tu zlú krev z sebe vyženú a tím velmi rostú, doniž děti nemívají. A když s břichatými ženami léhají, často sobě břicho močí, i stehně, když čmýra teče ženě. A to dietě nebude zdravé. Die Ipokras, jest li ženě třeba počiščenie bráti neb krev púščěti […]text doplněný editorem[24]chybějící text ani bráti počiščení a také po sedmi neděléch nemá toho učiniti. Ale štvrtý a pátý měsíc i šestý muož skrovně to s opatrností učiniti. Také varuj se, aby nic nemenoval před ní, kteráž počíná aneb břichatá jest, což by nemohl jí dobyti, neb se jim všeho zachce. A když toho nemohú míti, hned omdlévají a rády potracují, protože nemohú svých žádostí naplniti. Protož což ji koli zamyslíš, aby jí toho dobyl. Požádá li hlíny, daj jí cukru s vařeným bobkem. Praví o tom mistr Albertus, že viděl břichatú ženu, když nemohla jablek jmíti uzřevši,