kamenie činí se tvář člověčí neb telecí. Jakož často to vídají ti, kteříž skály lámají, protož když kráva porodí tele s člověčí hlavú neb hus o třech nohách, ta potvora se stává od běhu hvězd a od času a od mateře a od miesta, neb jablka na jabloni rostú a z kobyly se koni rodí a z ptáka ptáci a s člověka lidé. Když se zloděj neb blázen urodí, to bývá pro skaženie mozka, když se skazí přirození od zlého času. A to se stává nečasto, jakož nečasto rostú jablka na vrbí. Protož slovú příhody.

Věz, kterak se mnoho dětí pojednú urodí z jedné mateře, dvě děti nebo tré až do sedmi. Najprvé znamenaj, že vateň má tři rozdíly, první slůve vateň, druhý futeň, a jest střevo, kterým výkal od muže vybíhá do dělohy ženské, ale třetí slóve děloha a jest na devět palcuov na šíř, ale ne na dél, neb by byl člověk tak dlúhý jedva. A ta děloha má sedm příhrazd, protož najvíc sedm dětí urodí.

Praví mistr Avicena, že múchy a blechy nerodí se [z]text doplněný editorem semene, ale bez semene. A když byla potopa, že ony byly zemřely, a z těch much narodili se červi a z těch červuov narodili se jiní červové. A toho doličuje a řka, kto by vlasy ženě čmýrné vezma pod hnuoj mokrý položil v létě, že by se z nich had urodil. A ten by jiné hady rodil z semene svého. Ješče více pravím, že jedna myš urodila se z hnisu, potom z semene svého urodila mnoho myšenec. Ale pravá zvieřata nemuož se bez semene roditi, jakožto koně, ovce, krávy, ta nemuož se bez sémě. Otázal li by někto a řka: Proč se rodí z jednoho lajna mnoho mušek neb hovniváluov, z někderého sobě podobného a někderé sobě podobného, k tomu odpovídám vedlé řečí Verios, že mokrost prostřed lajna od slunce se shřeje a svaří se, že ta horkost nemuož vyjíti, i urodí se z něho mnoho mušek jedné tváři a jedné barvy, a to bývá mocí hvězd. Pakli bude jedno lajno nejednaké, tehdy na dvú miestú nebo na třech zarodí žiežely jiné a jiné. A když se urodí, mokrost okolo sebe snědie, a snědúc mokrost,