[254]číslo strany rukopisuslúže, nebyl sem ani jedniem slovem pěkným uctěn, ani k stolu povolán než snad jedva desetkrát v těch letech, ano mi srdce plakalo. Také viděl sem, ano biskup olomúcký stojí před Vaší Jasností a Vaše Jasnost, jediné své duostojenstvie znala a jiných nic, hned sem v svým srdci myslil, že proti pádu povyšuje se srdce, v kterým po hřiechu nynie tápáte náramně a leč v pokoru a v rozum stúpíte. Zlé bude jest právo po všem Polště, když kněz sedí se pány, kniežaty, měšťany, žádný nesíhne do mísy prvé, než kněz. A jestli biskup za stolem a kněz také, že biskup neslúžil ten den a kněz slúžil, tehdy biskup neřieká ani Benedicitecizojazyčný text, ani do mísy ani do medenice první sahá, ale ten kněz prostý, který ten den slúžil. Též jest i po jiných zemích[bv]zemích] zemi, ale zde po hřiechu jest dobrých kněží, biskupuov, doktoruov, mnichuov viec než Židuov utláčení, a duokudž Vaše Jasnost biskupy, kněží, doktory učené a mistry nezamiluje srdečně a mezi nimi vesele kvasiti nebude, jako Saul mezi proroky, nelzeť jest ruosti, neb od nich Vaše Jasnost má korunovánie a mazání a duostojenstvie, a je tlačíce, sami se tlačíte, je vyzdvihujíce, sami se vyzdvihujete, a od Pána Boha požehnánie větší vezmete i bohatstvie, i v štěstie ruosti budete, jinak nic. Osmé, dobrý král jest, který měšťany ctí a jich žádost v dobrým rád slyší, břemen žádných na ně nepotahuje, pokoj jim na všecky strany spuosobuje. Deváté, který kupce miluje, jich zbraňuje, cesty svobodné ze všech stran jim spuosobuje, a křivdy ani jim dá činiti ani sám činí. Desáté, který čisté řemeslníky velmi miluje a rád vidí, že se řemeslníci množí a prázdných lidí nenávidí, a v městech jich trpěti