[217]číslo strany rukopisua Kajnuov zlořečena nebyla[58]slovo nebyla je vepsáno mezi řádky, skrze pokoru a modlitby Adamovy a potom kněž jeho náměstkuov vzala požehnánie a dobrořečenstvie ku plodnosti, kterak posvěcoval povětřie, kterak ohně, kterak vody, kterak hovada prvorozená, kterak obětná, kterak chléb, víno, volej, kterak ovoce, obilé a jiné věci světil a žehnal lidu za něho narozeného. Bylo by to tuto přieliš dlúho psáti, kterak zlato, střiebro, drahé kamenie, balsám, šafrán a jiné všecky vóně, věci. To sem v mých knihách velikých položil, tuto pro ukrátcenie mnoho set kapitol všemu světu přeutěšených opustím, nad zlato dražší, neb Pán Buoh mi svědek, mé hlavě nemocné nemám, čím posilovati v tak veliké práci. Tvá Velebnost rozkázal[59]slabika zal je vepsána mezi řádky si mi dělati a k Tvé Milosti nechoditi, než až bych všecko dokonal teprv, abych s knihami k Tvé Jasnosti přišel, věda, že odnikudž nic nemám, kněžstvím sobě v Praze nic dobyti nemohu, neb nechci vésti řádu [109]číslo strany edicehuského, kteří jsú silně všecky fary v Praze osadili a lidi bezděky ženú k své vieře, jakoby řekli: Kto nechce s námi tancovati, toho obrujeme. Takť sem já po hřiechu oberván, že sem v Praze, jsa řádu najvyšieho, najviece sem utlačen, takže Pán Buoh nejednú mé slzy vidí, ano na mě biedné lidé kvačí, křičí: Protivníče, rúhači boží, ještě tě drží čert v Praze, a jiní nemuožeme li tě otráviti, ale musíme tě dobiti. A jiní jiným během mne přešeredně i mnichy, i papeže, i biskupy i všecky jiné dobré lidi hanějíc. A také již pro interdictcizojazyčný text papežově milosti a legátuov jeho již teď viece než tři léta neslúžil sem