[203]číslo strany rukopisua bohatých a dal jich malým a chudým.

ráj jest zahrada na tomto světě najkrazší na východu slunce stvořená, v kteréžto neroste kopřiva, ani žádné škodlivé kořenie nebo ovoce, krom dřeva smrti, z kterého tekú čtyři řeky, totižto Tigris, Eufrates, Julius, která jinak slove Ganges, a Fison, která jinak slove Iulus, v které by byl Adam zuostal, byl by od dřeva života dlúho živ a smrt byl by měl nebolestivú, a rozenie s Evú bylo by čisté, a bez studu, neb tak by se jí dotýkal jako nynie ruka ruky.

India jest krajina najbližší k ráji, v které jsú lidé rozliční, totiž piedimužíkové a macrobité, mužové dvanádcte loktuov, a agroti, kteříž z veselé se leckdys zabí, řka, že hned v jiné tělo vejde zase, a bragmani, kteříž v té krajině žádný nemuož umřieti, leč syn otce zabí, a potom na hodech jeho tělo snědí, jsú molosiani, majíc psí hlavy, jsú lidé monoculí, jedno oko majíc v čele, jsú ciclopedes, jedné jednu nohu majíc, prudce na ní běžíc, před deštěm se kryjíc, jsú lidé hlav nemajíce, ale oči v prsech majíce, jsú lidé, kteříž jablka vonějíce, jsú živi tiem toliko, jsú feneuny[56]tak drží i rkp. 1658, o kterých by bylo drahně psáti. V té krajině jsú volové divní a převelicí hadové, tak velicí, že jelena sní i s rohy, tam jsú jednorožcové, slonové, danielové, velbúdové, dromedáři, tentatrota, cale, rutus, manticora, tato manticora má tvář lidskú a tři řady zubuov, tělo