jeho svatú čest a službu rozmáhaje. Platy kněžím navracuje, mezi kněžími, mistry, doktory své obcovánie ustavičně maje, jakožto Saul mezi proroky, který kdy jest mezi nimi měl obcovánie, vskočil do něho Duch svatý, a bylo mu poddáno všecko královstvie. A když počel proti Samuelovi proroku čeliti, tak odstúpil jest od něho Duch svatý. A klátil jest jeho duch ďábelský, kterého krotil jest David hudením na arfu. Desáté, aby měl při sobě mistry učené, jako Nabochodonozor měl učené mládence, které tázal v každým myšlenie srdce svého, v každým uměnie, v každých kniehách, jako byli Sidrach, Misach, Abdenago, neb to vyší rozum královský, aby byli vohbitější v nálezu každé spravedlivosti, v správě všeho královstvie dóvtipnější. Jedenádcté, tělo své po smrti spuosobiti, aby leželo poctivě na miestě svatým mezi svatými, a žaltář aby byl zpieván dnem i nocí před hrobem a každý den aby služba božie se dála za Vaši Velebnost, aby tělu tvému šlo obvlaženie i veselost od oběti milého Pána Ježíše, a vedlé toho i jiným sirým dušem, aby po práci tělo odpočinutie věčným a pokojným odpočívalo. A duši světlo věčné a tvář nebeská aby svietila, v které jako v zrcadle Vaše Jasnost by všecky věci viděla a blahoslavenstvie brala šťastně mezi jinými svatými. Dvanádcté, krátké naučenie dám, kterak před smrtí se máte mieti, že tak jako Pán Kristus před svú svatú smrtí měl. Třinádcté věcí neb jiné písmo měla by Vaše Jasnost za básně. Najprvé, strachovati se smrti a ji vždy mieti před očima a věděti, že blízko jest. To pašije dí: Věda Ježíš, že